Od kožní nemoci ulevila až moderní léčba

Zdraví, Životní styl

Už od svých 23 let se pan Václav (66) z Koutu na Šumavě potýká s lupénkou (psoriázou). Přestože jej tato autoimunitní kožní choroba nikdy neohrožovala na životě, zažil si s ní své – od týdnů strávených po nemocnicích k pohoršeným pohledům lidí ve svém okolí, kterým vadila odlupující se kůže. Výrazně mu pomohla až moderní biologická léčba biosimilárním přípravkem, díky níž si po desítkách let připadá konečně zdráv.

„Nejdříve jsem tomu, když se mi začaly objevovat flíčky na loktech a kolenou, nevěnoval velkou pozornost. Až později mi při kontrole můj praktický lékař řekl, že to je lupénka,“ vypráví pan Václav. Lupénka (psoriáza) je nevyléčitelné onemocnění, které způsobuje chronický zánět kůže. V některých případech může zasahovat i klouby, případně může vést i k erytrodermii – zánětu kůže zasahujícímu celé tělo.

„Zpočátku mi lékaři na postižená místa předepisovali různé masti, žádná radikální léčba se nekonala. Až když jsem byl v 80. roce na vojně, tak se mi nemoc rozšířila natolik, že mě museli poprvé na několik týdnů hospitalizovat,“ popisuje Václav, který je nyní v důchodu. Předtím než šel do důchodu, byl mimo jiné i starostou v obci, kde bydlí. „Hospitalizace vždycky na čas zabrala, ale nemoc se vracela, takže jsem se do nemocnice vracel pravidelně přibližně každý rok. Většinou jsem tam strávil čtyři až pět týdnů, při kterých mě mazali mastmi a svítili na mě UV světlem,“ vysvětluje Václav. Průběh nemoci se podle něj podobal sinusoidě, v létě se většinou její průběh díky slunečnímu svitu lepšil a přes zimu to bylo vážnější – ložiska se rozšiřovala na větší plochu těla, způsobovala nepříjemné svědění a bolest.

„Měl jsem to štěstí, že mi nemoc nikdy nezasáhla obličej a hlavu, ale ani tak to nebylo nic příjemného. Zvlášť v létě, když člověk musel nosit krátké oblečení, jsem si všímal, jak se ke mně lidé často bojí přiblížit, aby náhodou něco nechytili. Přitom lupénka není infekční,“ vypráví Václav. Pokračoval tak v předepsané léčbě, která vždy nebyla zrovna příjemná – ložiska ošetřoval například dehtovou mastí. „Z té byla v uvozovkách nadšená hlavně manželka, protože vedle zápachu bylo samozřejmě od masti všechno černé,“ popisuje.

Asi před šesti lety se však nemoc dostala do stavu, kdy začala být pro pana Václava nesnesitelná. „Ložiska se rozšířila a kvůli svědění jsem je měl často rozedraná až do krve a dost to bolelo. I proto jsem se donutil dojít na kliniku,“ popisuje. Dostal se tak do péče současného primáře Dermatovenerologické kliniky Fakultní nemocnice Královské Vinohrady doc. MUDr. Spyridona Gkalpakiotise, Ph.D., MBA. Ten mu po vyšetření nejdříve nasadil tabletovou léčbu, kterou však pan Václav špatně snášel. Tím se mu ovšem před dvěma lety otevřela možnost nasadit léčbu biosimilárním přípravkem, kterou má doposud. (Pozn.: biosimiláry jsou varianty originálních biologických léků, kterým vypršela patentová ochrana.)  

„V současné době si jednou za čtrnáct dní píchám injekci a můj stav je velice dobrý. Nemám prakticky žádné příznaky a všechna ta místa, která jsem měl poměrně dosti postižená, se mi zhojila, na kůži mi zbyly pouze temnější flíčky a jsem naprosto spokojený,“ pochvaluje si pan Václav, který si nyní může spokojeně užívat důchodu.

Pacient před zahájením léčby.
Pacient po léčbě.

Komentář doc. MUDr. Spyridona Gkalpakiotise, Ph.D., MBA:

Psoriáza je chronická zánětlivá dermatóza postihující 2–4 % středoevropské populace. I když přesná etiologie není dosud známa, předpokládá se genetický podklad onemocnění. Choroba neohrožuje život pacienta přímo, avšak má nesporný vliv na fyzické, sociální a psychické aspekty života. Dle literatury jsou pacienti se středně těžkou až těžkou psoriázou řazeni na 2. místo v žebříčku negativního dopadu chorob na kvalitu života – ihned za depresí – a jejich postižení je srovnatelné s jinými závažnými onemocněními (revmatoidní artritida, malignity, choroby srdce). V současné době již víme, že lupénka není omezena pouze na kožní povrch, ale je rovněž spojena s řadou komorbidit, jakými jsou psoriatická artritida (přibližně 25 %), Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, Bechtěrevova choroba, nealkoholická jaterní steatóza, psychiatrická onemocnění a zejména složky tzv. metabolického syndromu, tedy diabetes mellitus 2. typu, arteriální hypertenze nebo dyslipidémie, což může snížit délku života psoriatika o 3,5 až 10 let ve srovnání se zdravou populací. V posledních letech se ale objevují i novější informace, které popisují i vyšší incidenci spánkové apnoe a chronické obstrukční plicní choroby.

Vzhledem ke chronickému průběhu onemocnění je naším hlavním cílem dlouhodobá kontrola choroby, v ideálním případě dosažení úplného vymizení psoriatických ložisek. Možnosti léčby jsou lokální nebo celkové, často ve vzájemné kombinaci. Mezi klasické systémové terapie se řadí fototerapie (UVB, PUVA), metotrexát, cyclosporin a acitretin. Pokud má pacient i nějakou z výše uvedených komorbidit, snažíme se vybrat léčbu, která by mohla být účinná jak na psoriázu, tak i na konkrétní komorbiditu.

Nejnovější skupinu celkově podávaných léčiv tvoří tzv. biologika. Tyto látky cíleně interferují na molekulární úrovni s patogenetickými pochody vzniku psoriázy. Biologická terapie je určena pouze pro středně závažné až závažné ložiskové formy psoriázy s postižením více než 10 % povrchu těla, u kterých nebyla jiná celková terapie dostatečně účinná, případně je tato terapie kontraindikována nebo ji pacient netoleruje.

Čtěte dál …

Úpal, alergie, průjem i nachlazení z klimatizace. Na péči o zdraví nezapomínejme ani během dovolené – řadu potíží lze řešit na dálku.

Léto přeje cestování. Aby se však z vysněného odpočinku nestala noční můra, je důležité nepodceňovat ani běžné zdravotní potíže. Mít své zdraví pod kontrolou a zároveň neztrácet drahocenný čas sháněním lékaře není přitom nic složitého – ani na dovolené. Pomoci může...

pokračovat ve čtení