Sama a šťastná

Téměř vše, co děláme v páru, můžeme dělat i sami: procestovat svět, vařit gurmánská jídla nebo si kupovat květiny. Tak proč se nám to zdá divné? Žijeme snad jen jeden pro druhého? Nebo jsou naše zážitky cennější, když je máme s kým sdílet? Kniha Sama a šťastná zkoumá z různých úhlů pohledu samotu. Dočtete se v ní také o rozdílu mezi samotou a osamělostí a ukazuje nám, že samota může být stejně obohacující a radostná jako sdílené zážitky. Autorka nás bere na osamělé cesty po opuštěných plážích, rušných ulicích, koncertech a turistických atrakcích na různých místech světa a zve nás také na poklidné večery ve svém bytě, kde nám ukazuje, jak může být samota krásná. Je to výzva k tomu, abychom si začali naplno užívat chvíle strávené sami se sebou – protože tyto zážitky nám mohou pomoci k sebepoznání.

Pokud se někdy cítíte osaměle, když jste sami, objednejte si knihu Sama a šťastná, nechte se inspirovat a objevte radost ze samoty – tato kniha by Vás měla povzbudit. A možná dokonce zjistíte, že být občas sám může být moc hezké a vzrušující.

V úvodu autorka napsala:

„Všechno, co potřebuješ, už máš ve svém nitru,“ naškrábala jsem těžkým plnicím perem na kus papíru před dvěma lety. Střídala jsem několik různých vět a jednou z nich bylo: „Věřte v lásku, ale hlavně věřte vždy v sebe.“ Líbila se mi představa, že někdo otevře knihu, přečte si tuto větu, možná se usměje a tento pocit ho bude provázet při čtení dalších stran. Někdo se možná zamyslí nad nějakým svým problémem a řekne si: „Ano, je to tak, odpověď na všechno najdu v sobě.“ Všechny věty, které jsem napsala, znamenaly: Máš všechno. Nikdy o sobě nepochybuj. Jsi přesně takový, jaký máš být.

Nikdy jsem se vlastně doopravdy sama necítila. Ani když jsem celé dny nikoho neviděla, protože jsem se naplno věnovala studiu na univerzitě nebo jsem byla nešťastná kvůli nějaké lásce (a to bylo docela dost často), samotu jsem zkrátka nevnímala. Bylo pro mě naprosto normální užívat si čas sama se sebou. A tím myslím doma. Objednala jsem si jídlo, naskládala kolem sebe polštáře a deky a připadala si jako na zámku, nebo jsem ležela ve vaně, dokud voda nevychladla. Mezi čtyřmi stěnami jsem se cítila v bezpečí. Když nikdo zrovna neměl čas, zůstala jsem prostě doma. Nikdy mě nenapadlo jít sama do kina, do restaurace nebo – proboha – dokonce jet na výlet. Dovolená pro mě vždycky znamenala utváření vzpomínek a výjimečné chvíle strávené s kamarádkami nebo partnerem. Odjet někam sama nepřipadalo v úvahu.

Více na www.knihykazda.cz.

Čtěte dál …