Život s bolestí nás děsí, přesto se jí nesnažíme předejít. A co teprve ztráta soběstačnosti? Nejnovější průzkum společnosti GSK mapující povědomí starší populace o závažných onemocněních, jako jsou pásový opar a infekce RSV, ukazuje, že strach ze stáří a nemocí zejména v souvislosti se ztrátou nezávislosti a prožíváním bolesti, je pro českou populaci zásadní. Projevy stárnutí se mohou výrazně zhoršit ve chvíli, kdy onemocníme. Přestože máme jako populace obavy z bolesti a nemoci, zdaleka nevyužíváme všechny možnosti, abychom jim předešli.
Až jedna třetina ze všech lidí, kteří prodělali plané neštovice, může být ohrožena pásovým oparem* – onemocněním, které dokáže způsobit dlouhotrvající velmi silnou bolest – přičemž nejohroženější jsou lidé nad 50 let. Nepříliš známé RS viry způsobují v Evropě každoročně u lidí nad 60 let odhadem 3 miliony případů akutních respiračních infekcí a zhruba 20 000 hospitalizovaných pacientů v této věkové skupině na následky infekce zemře. Prevence těchto závažných nemocí je dostupná, ale podceňovaná.
Nejvíc se bojíme bolesti a závislosti na druhých
I na tato dvě onemocnění se zaměřil průzkum realizovaný pro společnost GSK. Dle jeho výsledků se života s bolestí obává většina respondentů, celých 79 %. Nejhorší bolesti jsou podle nich bolesti zad, kloubů nebo zubů. A čeho se ještě obáváme ve stáří? Ztráta soběstačnosti, dlouhodobá onemocnění, hospitalizace nebo pobyt v pečovatelském domě. Strach z toho, že se nebudou moci o sebe postarat, má 78 % dotázaných.
To všechno jde většinou ruku v ruce se zhoršujícím se zdravím. S přibývajícími léty pro nás nemoci mohou představovat vyšší riziko – některá infekční onemocnění jsou v dospělosti spojena s vyšší mírou komplikací, hospitalizací či dokonce úmrtími. “RS viry představují zvláště riziko u starších lidí, zejména kardiaků, diabetiků a pacientů s plicním onemocněním, jejichž imunitní systém je oslabený a často trpí přidruženými onemocněními,” říká MUDr. Petr Smejkal, hlavní epidemiolog IKEM.
To se týká nejen RS virů, ale i onemocnění pásovým oparem. “Pásový opar je výrazně častější, než si většina pacientů uvědomuje, přičemž výskyt stoupá s věkem a s oslabením imunitního systému,“ říká primářka Kliniky infekčních nemocí, FN Bulovka, MUDr. Hana Roháčová, Ph.D. I když si mnozí myslí, že se jedná “jen o pouhou vyrážku”, následky mohou být závažnější. Někteří pacienti mohou po prodělání pásového oparu trpět tzv. postherpetickou neuralgií – dlouhodobou bolestí v oblasti zasaženého nervu.
Naštěstí je možné se před nepříjemnými komplikacemi chránit. Společnost GSK, která průzkum podpořila, je aktivní v oblasti prevence infekčních onemocnění a imunizace a v posledních letech přináší v oblasti očkování inovace i pro dospělé.
Prevence a zdravé stárnutí
Právě očkování patří k účinným formám prevence, přesto ho často opomíjíme. Většina lidí se domnívá, že pro zdravé stárnutí je důležitější zdravě jíst, mít dostatek sociálního kontaktu a pravidelný pohyb. Očkování, i když je stále diskutovanou součástí prevence, se v průzkumu umístilo až na čtvrtém místě.
Pouze 6 % respondentů průzkumu uvedlo vakcinaci jako svou hlavní prioritu prevence. Za posledních pět let se lidé nejčastěji očkovali proti onemocnění covid-19, do ordinací dále chodí pro vakcínu proti tetanu či chřipce. Naopak proti RS virům nebo pásovému oparu se očkuje jen zlomek lidí.
Ačkoliv si Češi uvědomují důležitost prevence, jejich ochota investovat do ní finanční prostředky je omezená. Více než třetina lidí (34 %) je ochotna za očkování utratit maximálně 1 000 Kč, další třetina pouze do 500 Kč. Pouze menší část respondentů je ochotna investovat více než 1 000 Kč. Přitom řada tuzemských pojišťoven nabízí příspěvky na očkování, které mohou cenu vakcíny výrazně snížit. Například příspěvek VZP na očkování proti pásovému oparu u osob nad 50 let činí 3 000 Kč, u očkování proti RS virům pro osoby starší 60 let a těhotné ženy 2 000 Kč.**
Očkování proti sezónním onemocněním, jako jsou chřipka nebo klíšťová encefalitida, je přesto u části populace běžné – zejména u lidí nad 50 let, kde se nechala naočkovat zhruba pětina respondentů, přesto například u očkování proti chřipce Česká republika výrazně zaostává za ostatními evropskými zeměmi. Proočkovanost dospělé populace v sezóně 2023/24 byla 8,9 %, přičemž v tomto parametru výrazně zaostáváme za ostatními evropskými státy.
Důvěra v lékaře
A kde informace o očkování Češi získávají? Pro 74 % lidí jsou hlavním zdrojem důvěryhodných informací o očkování praktičtí lékaři. Odborníkům a lékařským specialistům věří sedm z deseti dotázaných. Zajímavé je, že mnoho lidí důvěřuje i svým vlastním názorům (65 %).
O průzkumu: Průzkum byl realizován na reprezentativním vzorku populace metodou CAWI (Computer Assisted Web Interviewing) na Českém Národním Panelu v období od 18. 9. do 24.9. 2024. Zúčastnilo se jej 500 respondentů ve věku 50 +. Data byla sbírána s ohledem na pohlaví, věk, vzdělání, kraj a velikost místa bydliště.
3 zajímavá čísla z průzkumu
61 % Čechů si myslí, že očkování přispívá k celkovému zdraví
¾ obyvatel zažila, že je někdy bolest vyřadila z pracovního nebo osobního života
79 % lidí má obavu ze života s bolestí
* Na základě dat z USA, nemusí být reprezentativní pro světovou populaci.
** Možnost čerpání příspěvků je vždy nutné ověřit u příslušné pojišťovny.