Tituly nakladatelství Argo, které vycházejí v lednu
ROMÁNY
Kate Atkinsonová: Kdy už přijdou dobré zprávy?
312 stran, 548 Kč. Přeložila Veronika Volhejnová
V sérii netradičních detektivek se svérázným soukromým detektivem Jacksonem Brodiem v hlavní roli se sice Atkinsonová odchyluje od svého oblíbeného tématu zkoumání velkých historických událostí a jejich vlivu na „malé“ lidské osudy, přesto si její věrní čtenáři přijdou na své – detailně vykreslené povahy a neotřelé psychologické postřehy povyšují příběhy s Jacksonem Brodiem nad jednodušší „žánrovou literaturu“. V románu Kdy už přijdou dobré zprávy? se dávné tragédie a zločiny propojují s těmi současnými, ale ne vždycky tak, jak si myslíme. A ani hlavní hrdinky nejsou tím, čím se zdají být. Jacksonovi Brodiemu z toho jde hlava kolem.
Hiromi Kawakamiová: Manazuru
216 stran, 398 Kč. Přeložil Jan Levora
Hlavní hrdinka Kei se snaží vyrovnat s tím, že její manžel Rei před dvanácti lety beze stopy zmizel. Netuší, zda je manžel mrtvý, nebo zda od rodiny utekl. V jeho diáři ji zaujala poznámka Manazuru, což je název malého přímořského letoviska nedaleko Tokia. Kei se nedokáže odpoutat od myšlenek na zmizelého manžela a do Manazuru se pořád vrací. Tam, v hluku příboje, můžete najít všechno: ztraceného manžela, zapomenutou minulost i sebe. V Manazuru totiž vstupuje do světa, kde čas se dokáže zastavit i vrátit, zvuky se vytrácejí a věci mizí. Duchové přicházejí a odcházejí, loď na moři hoří, oběšená žena visí nad hladinou. Dějí se tam opravdu podivné věci. Děj se pohybuje jakoby ve vlnách mezi přítomností a minulostí, reálným a neskutečným světem. Plyne pomalu, ale přitom udržuje čtenáře v napětí. Díky poetickému stylu autorky, kterému nechybí prvky magického realismu, tajemno, melancholie ani jemný humor, je z příběhu cítit tichá něha.
Dovid Bergelson: Na březích Dněpru
436 stran, 688 Kč. Přeložil Milan Dvořák
Román Na březích Dněpru vyšel poprvé v roce 1932. Je inspirován dobou autorova dětství a raného jinošství v židovském městečku na dnešní Ukrajině, jež tehdy patřila k carské říši. Chlapec Penek pochází z jidiš hovořící rodiny velkoobchodníka s obilím a dřívím. Je v ní nejmladším, avšak nemilovaným dítětem. Postupně se vzdaluje náboženskému i společenskému životu svých příbuzných a stále častěji utíká z velkého bohatého domu na předměstí štetlu, kde vládne nepředstavitelná bída.
Dovid Bergelson (1884 – 1952) se jako literát oprvé uplatnil v prvním desetiletí dvacátého století. Psal původně hebrejsky a rusky, ale skutečných úspěchů začal dosahovat, až když přešel na svůj rodný jazyk jidiš. Úspěšnou novelu Arum vokzal vydal v roce 1909 ve Varšavě vlastním nákladem. Źil v různých evropských zemích i ve Spojených státech. Když se v Německu dostali k moci nacisté, odešel do SSSR. V poválečných letech se stal obětí kampaně proti takzvaným kosmopolitům, v roce 1952 byl zastřelen, po Stalinově smrti v roce 1955 rehabilitován.
Pip Williamsová: Slovník ztracených slov
392 stran, 498 Kč. Přeložila Ester Žantovská
Historicko-feministický zábavný příběh o dívce, která byla součástí vzniku Oxfordského slovníku angličtiny. Pip Williamsová, inspirována skutečnými událostmi, se ponořila do archivů a výsledkem je úžasný, vtipný i poučný historický román o síle slov a tvrdohlavosti vedoucí k pokroku. Malá Esme vyrůstá ve světě plném slov. Zvědavá holčička bez maminky tráví dětství ve Skriptoriu – zahradní boudě doktora Murrayho, kde její otec spolu s dalšími muži pracují na monumentálním projektu, Oxfordském slovníku angličtiny. Esme má svoje místečko pod stolem, kde o ní nikdo ani neví. A jednoho dne tam k ní spadne lístek s definicí slova. To slovo označuje ženu, jejímž údělem je celoživotní služba, a do Oxfordského slovníku se nedostalo, ale Esme ho zachrání a zahájí tak sbírku, která obsahuje slova a významy, jež muži-vzdělanci tehdejší doby nepovažovali za dostatečně důležitá či „vhodná“. Jak Esme roste a poznává svět, uvědomuje si, že jde často o výrazy, jež popisují svět žen a chudých lidí. V době, kdy sílí hnutí za volební právo žen a na obzoru se stahují mračna první světové války, tak Slovník ztracených slov vypráví příběhy lidí, kteří se do „velkých dějin“ nevešli.
Marieke Lucas Rijneveld: Ty moje skvostné zvířátko
272 stran, 388 Kč. Přeložila Veronika Havlíková ter Harmsel
Odvážná a šokující kniha o lásce, jež hraničí s chorobnou posedlostí od držitele mezinárodní Man Bookerovy ceny. V odlehlé holandské vesnici, kam lidi zvenčí přijdou jen zřídka, se místní veterinář vydává na další rutinní návštěvu sousedního statku. Je začátek parného léta a v okolí se šíří zvěsti o nemoci skotu, ale on má oči jen pro čtrnáctiletou farmářovu dceru, která tráví osamělé prázdniny podivnými hrami a fantazírováním. Nikdo netuší, kolik toho ti dva mají společného, citlivost a vnitřní trýzeň, neukojitelnou představivost – a jak daleko jejich tajný vztah zajde. V literatuře se některé velké příběhy neodbytně vrací, ale jen čas od času v ní zazní i zvlášť silné hlasy. A Rijneveld dává ten svůj do služeb jednoho z takových příběhů: jeho odvážná reinterpretace Lolity v originálním zpracování připomíná jednu z nebezpečných podob lásky, z níž nikdo nevyjde bez úhony.
Alexandr Topčjan: Osmanská banka
Přeložil Milan Dvořák
26. srpna 1896 obsadila skupina arménských revolucionářů Osmanskou banku v Konstantinopoli. Chtěli tak protestovat proti masakrům Arménů v předchozích dvou letech a podpořit své reformní požadavky. Alexandr Topčjan v románu Osmanská banka čtivě kombinuje osoby a události existující i vymyšlené, aby vykreslil nejen sám průběh historického dramatu, ale i co mu předcházelo. Všechny tyto dějové linky se prolnou v příběhu vycházejícím z reálných událostí, který vás dokonale vtáhne do dramatických dějů, jejichž ozvěna v evropské kultuře i politice doznívá dodnes.
NON-FICTION
Chiara Marletto: Věda možného a nemožného. Fyzikova cesta územím kontrafaktuálů
Autorka je teoretická fyzička na Wolfson College v Oxfordu. Existuje obrovská třída věcí, které věda dosud téměř zcela opomíjela. Jsou klíčové pro pochopení fyzické reality jak v každodenním životě, tak na úrovni jevů, jimiž se zabývá fyzika, přesto se tradičně předpokládalo, že je nelze zahrnout do souboru vědeckých vysvětlení. Nejsou to fakta o tom, co je, ale o tom, co by mohlo být (kontrafaktuály). Podle fyzičky Chiary Marletto se zohlednění kontrafaktuálů může stát příslibem revoluce ve způsobu formulování základních fyzikálních poznatků a poskytnutí vhodných nástrojů pro řešení nových technologických výzev – od dodání nové generace zařízení pro zpracování informací přes univerzální kvantový počítač až po návrh umělé inteligence.
HISTORICKÁ
Jan z Mandevillu: Cesta kolem Země
320 stran, 688 Kč. Přeložila Danuše Navrátilová
Autor tradičně nazývaný Jan z Mandevillu, podle posledních bádání rytíř anglického či francouzského původu, který žil ve 14. století, líčí své údajné putování tehdy známým světem od Francie přes Jeruzalém do Persie, na Kavkaz a do Indie. Dobový bestseller par excellence byl přeložen do většiny evropských jazyků a zachoval se v desítkách rukopisů a mnoha variantách. Inspiraci v mnohdy zcela fantastickém vyprávění našla i řada moderních autorů včetně Umberta Eca. Specifickou a významnou stopu zanechal Mandevilův cestopisl i v českých zemích: první překlad do češtiny pořídil už v 15. století Vavřinec z Březové, v českém prostředí vznikl i unikátní iluminovaný rukopis dnes uložený v Britské knihovně. Novou edici (a překlad do moderní francouzštiny) na základě dosud nevydaného rukopisu pořídila významná francouzská medievalistka Christiane Deluzová.
MANGA
192 stran, 248 Kč. Přeložil Petr Holý
Pouhým dvěma tisícovkám mužů, žen a dětí z armády táboritů pod vedením legendárního vojevůdce Jana Žižky se podaří zvítězit nad stotisícovou křížovou armádou tvořenou katolickými rytíři. Teprve dvanáctiletá Šárka stále tápe, zda se má nelítostných bojů i nadále účastnit, nicméně vítězství husitské armády nad daleko početnějším nepřítelem je pro mnoho lidí přesvědčivým důkazem, aby se k hrdinnému vojsku rekrutovali. V momentě, kdy vojenská síla husitů dosahuje vrcholu, dochází k velikému spiknutí vedoucímu k novým bojům.
Přeložil Petr Holý
Kitaró patří k nejznámějším a nejvydávanějším příběhům manga v Japonsku. Při pouhé myšlence na Kitaróa se snad každému Japonci okamžitě vybaví jméno jeho legendárního tvůrce, Šigerua Mizukiho (1922-2015). Již v roce 1954 na sebe upozornil několika prvními povídkami o klukovi jménem Kitaró, pocházejícím z duchařského rodu ze hřbitova, a konfrontujícím každodenní život jak s moderní společností o překot se měnícího Japonska, tak s mizejícím světem „tradičních“ japonských strašidel a záštiplných zjevení nebo duchů.