Mám tu možnost se ještě vrátit k Jarovínu ochutnání některých vín, která se soutěže účastnila. Berte následující řádky jako subjektivní hodnocení někoho, kdo má víno rád, 20 let se ochutnáváním a hodnocením (vlastním) vína zabývá, ale není sommelier a víno bere jako doplněk k životu a není jako životní náplň. Na redakční fotce jsou pro ilustraci vína, která soutěž vyhrála, nikoliv ta, o kterých píši.
Vinařství Hanzel, Dobšice, Znojemsko. Hibernal, Pozdní sběr, 2021, polosladké, cukr 39.9, alkohol 10%. Velmi překvapivé. Chuť výrazná, bohatá, připomínající Sauginon – kopřiváček. Výrazná přítomnost kopřiv (černého bezu?) v začátku, posléze i sladší tóny. Víno je velmi výrazné a i když polosladké, díky výrazné kyselince a kopřivové příchuti není chuť i přes vysoký cukr do sladka, ale není cítit ani tříslovina a spíš jen kyselinka. Dojezd je stejný jako tělo vína – stále stejná sladkokyselá kopřivová chuť, byť už ne tak intenzivní. Moje hodnocení – mám raději víno, které je plnější, kulatější, ne tak výrazné chuti a s trochou trpkosti v závěru. Prudký náraz chutí při prvním ochutnání tomuto vínu spíš škodí. Ale věřím, že si své zastánce a milovníky najde.
Vinařství Skoupil, Velké Bílovice, oblast Velkopavlovická. Ryzlink rýnský, Pozdní sběr, 2022, suché, alkohol 13,5%. Víno neurazí, ale ani nepotěší. Takový klasický střed. Je kyselejší, tak jak správný ryzlink, ale při srovnání s moselským Spatlese rozhodně prohrává. Aby mělo alespoň šanci na srovnání, muselo by být sušší a plnější. Přitom to není ani lehké víno do letního dne. Je to takový těžší sladkokyselý nálev, ve kterém je těžké rozeznat něco jiného než kyselost. Je těžké o tomto víno napsat něco pozitivního, byť jak jsem hned na začátku uvedl, není to přímo na vylití, jen když vypiju skleničku, nemám chuť si nalít druhou.
Templářské sklepy Čejkovice. Chardonay 2021, Pozdní sběr, polosuché. Řada Sanctus Victoria, 9,6g zbytkový cukr a alkohol 12%. Průměrné víno. Opět jako přechozí vzorek, není to vyloženě na vylití, ale ani na pochutnání si. Víno má chuťově poměrně velkou kyselost (8,4g – ale zdá se víc), ale schází mu lehkost pro běžné pití nebo plnost pro vychutnání si večerní sklenky. Citrusové tóny (grep) jsou především v závěru chuti. Bohužel zařazení suché (polosuché) znamená pro toto víno spíš kyselé.
Vinium Regnum, plněno v Mikulově, hrozny z Moravy. Frankovka, jakostní víno, polosuché, 12% alkoholu. Přiznám se, že jsem k tomuto vínu přistupovat trochu s nedůvěrou – plněno v Mikulově a plněno pro Český Fortel s.r.o, sklizeň neudána stejně tak není udána ani viniční trať ani přesný původ hroznů, jen Morava. Přesto není víno pro běžné pití vůbec špatné i když na červené víno je obsah alkoholu na spodní hranici. Není to těžké španělské červené, ale v podstatě velmi lehké stolní víno, které se dá pít k večeři prostě jen tak skleničku k jakémukoliv jídlu, ke kterému se hodí červené – tedy určitě ne k rybě :-). Víno je skutečně lehké, spíš než na Frankovku bych to tipoval na cuvée s Cabernet Sauvignon nebo dokonce Cabernet Moravia. Nemá žádné výrazné ovocné tóny ani vůni ani jinak není výrazné a dojezd je v podstatě nulový, bez tříslovin. Na druhou stranu hodně lidí dává přednost lehkému nasládlému červenému a ve spojení s nízkým obsahem alkoholu jim může vyhovět. Za mě, i když to není úplný propadák, to není víno, které bych si chtěl koupit.
To jsou vína, která jsem mohl ze soutěžních vín Jarovínu ochutnat a k nim se vyjádřit a něco napsat. Určitě to nejsou všechna a věřím, že se tam najdou i výrazně lepší vína – nakonec žádné z mnou ochutnávaných vín nedostalo ocenění – a tak je to správné. Ale přesto jsem se chtěl podělit o – mé subjektivní – hodnocení několika vín, která se Jarovínu účastnila.
Autor: Vladimír Müller