Na křečové žíly lze pohlížet jak z estetického, tak ze zdravotního hlediska a pacienti dnes mají více alternativ léčby. O tom, proč by výběr vhodné terapie měl vycházet z doporučení zkušeného specialisty, hovoříme s MUDr. Otou Schützem, primářem a zakladatelem Žilní kliniky na Praze 2. V rozhovoru se mimo jiné dotkneme toho, jak se tato oblast medicíny vyvíjela od doby, kdy byla jedinou možností klasická operace, a jak se díky moderním technologiím a zkušenostem lékařů dnešní terapie stává téměř bezbolestnou, a přitom maximálně efektivní.
Na úvodní straně webu vaší Žilní kliniky máte heslo: „Možné je téměř všechno.“ Co si pod tím lze představit konkrétně, respektive co je dnes možné, a dříve nebylo?
Kdo pamatuje dobu, kdy jsme žili v elektrickém ohradníku po vzoru ruských gulagů, bez možnosti osobní komunikace se západními vyspělými zeměmi, ten ví, že jediný způsob radikální léčby křečových žil byla klasická operace uvedená Babcockem v roce 1905. K tomu později přibyla sklerotizace jako jediná alternativa. Od roku 1989 se nám otevřel svět nových zkušeností. Naši lékaři si rychle osvojili a postupně rozvíjejí nové způsoby vyšetření a léčby. V mnoha zdravotnických zařízeních v Česku je dnes možné využívat zdravotní péči na úrovni nejlepších nemocnic Evropy i Severní Ameriky. Stejně tak i v léčbě křečových žil je možno bez nadsázky říci, že je možné téměř všechno. Léčíme křečové žíly v celém rozsahu choroby – od největších po ty nejmenší, samozřejmě s ohledem na zdravotní stav pacienta.
Pracoviště, které jste založil, funguje od roku 1994. S čím jste tehdy vstoupil do oblasti léčby žilní insuficience a co nabízíte dnes?
Před 30 lety jsme otevřeli zdravotnické zařízení, které jako první v naší zemi začalo s léčbou křečových žil v rámci jednodenní chirurgie. Pacientům jsme nabídli kvalitní a přesné vyšetření pomocí duplexního ultrazvuku – s černobílým a později barevným skenováním. Metodu CHIVA, založenou na ultrazvukovém vyšetření, jsme zavedli v roce 1994. Postupně jsme pak přinášeli další novinky jak v oblasti diagnostiky, tak v léčbě.
Co dnes umí vyšetřovací technika v oblasti chronického žilního onemocnění (CHŽO)?
Současná vyšetřovací technika toho umí hodně, ale až díky zkušenostem lékařů přináší pacientům možnosti dříve nerealizovatelné. Ultrazvukovým vyšetřením cév dolních končetin lze přesně detekovat anatomické a funkční odlišnosti a s milimetrovou přesností určit, kde je potřeba radikální operace.
Působil jste na řadě zahraničních pracovišť. Vnímáte rozdíly v přístupu k žilní problematice v jednotlivých zemích?
Na začátku 90. let jsem vnímal zásadní rozdíly mezi našimi a zahraničními pracovišti. Ty se však postupně vytrácely. Rozdíl mezi špičkovými pracovišti v jednotlivých zemích v zásadě není. V oblasti léčby jsou přijímána mezinárodní doporučení. Přetrvávají však rozdíly v oblasti organizační a vzdělávací, a pokud srovnáme naši zemi se zahraničím, potom v náš neprospěch.
Jsou doporučené postupy pro léčbu žilního onemocnění závazné?
Léčebné postupy se liší podle zaměření pracovišť. Některá se orientují na sklerotizaci a laserovou léčbu nejmenších křečových žil – mikrovarixů. Nemocniční zařízení pak využívají metod klasické operativy křečových žil. Další pracoviště upřednostňují určitý způsob katetrizační léčby. Na naší Žilní klinice kombinujeme jednotlivé metody dle výsledku klinického a ultrazvukového vyšetření tak, aby byly křečové žíly ošetřeny tím nejlepším způsobem. Jiné řešení mají rozsáhlé křečové žíly, jiné minivarixy. Mezinárodně uznávané doporučené postupy jsou víceméně závazné a odrážejí nejnovější poznatky. Je na zdravotnických zařízeních, zda je budou akceptovat v souladu se svými zkušenostmi.
Jsou křečové žíly „kosmetická záležitost“, nebo onemocnění, které je třeba brát se vší vážností?
Křečové žíly jsou jednoznačně kosmetická záležitost. Do jaké míry, to záleží na úhlu pohledu především pacienta. Pro někoho i menší postižení představuje problém z estetického hlediska. Po zdravotní stránce to však banální záležitost není. Záleží na rozsahu onemocnění a míře jeho zanedbanosti. Úměrně s tím lze počítat se zdravotními komplikacemi, které zhoršují negativní kosmetický efekt. Křečové žíly je tedy třeba vnímat jako zdravotní problém, nikoliv banální záležitost a řešit jej bez prodlevy.
Může pacient volit, zda bude léčen konzervativně farmakoterapií, nebo pomocí moderní techniky?
Každý se může rozhodnout, zda se bude léčit podle doporučení lékaře znalého problematiky nebo zvolí samoléčbu na podkladě doporučení známých či klamavé reklamy. Musím zdůraznit, že velmi záleží již na první operaci. Proto je vhodné najít si zařízení, které má s léčbou křečových žil zkušenosti. Zda si dal pacient záležet na výběru zdravotnického zařízení, se ukáže záhy dle výsledku léčby. Nejvhodnější je nechat si doporučit specialistou nejlepší možné řešení.
Důležité je vědět, že žádné léky v jakékoliv podobě nejsou schopny křečové žíly odstranit ani vyléčit. Jediné řešení je radikální.
Předepisujete pacientům venofarmaka?
Ano, pravidelně. Medikamentózní léčba je v případě obtíží a bolestí při zánětech povrchových i hlubokých žil metodou první volby. V případě konzervativní terapie jsou venofarmaka nedílnou součástí péče. Nepředepisujeme nicméně léky jak na běžícím páse, ale pouze v indikovaných případech. Reklamou propagované doplňky stravy prezentované jako levnější alternativa zavedených léků zásadně nedoporučujeme.
Jak je to s dědičností CHŽO? Může být člověk bez obav, pokud toto onemocnění nemá v rodině? A naopak, je na místě v případě rodinné zátěže začít například venofarmaka užívat preventivně?
Dědičnost je hlavní příčinou vzniku, opakování a zvětšování křečových žil, a to až z 90 %. V případě, že v přímém příbuzenstvu křečové žíly nejsou, je velmi pravděpodobné, že se u potomků rovněž neobjeví. Pokud jsou u rodičů, sourozenců či prarodičů, je jejich výskyt u potomků spíše otázkou času. V těchto případech je vhodné preventivní vyšetření, které odhalí počínající křečové žíly nebo atypie, které mohou vést k jejich vzniku. Zde doporučujeme preventivní vyšetření ve specializovaném zařízení, které rozhodne o konzervativním postupu s léčbou venofarmaky a nošením zdravotních elastických punčoch II. kompresní třídy, případně nabídne radikální léčbu. Tedy operaci, z níž díky současným možnostem není třeba mít obavy.
Jaké jsou potřeby a očekávání pacientů, co se týká léčby?
Potřeba je jediná, a to nechat se včas vyšetřit. Mnoho pacientů má nepopsatelný strach z výsledků vyšetření a zejména následné operace. Obávají se bolesti, komplikací operace, narkózy – zda se ještě probudí. Veškeré obavy jsou však zbytečné. Úkolem lékaře je komunikovat s pacientem a vysvětlit jednotlivé léčebné kroky. Výsledkem by měl být stav, že se pacient bude na operaci těšit. Konečně se zbaví křečových žil, které by mohly v budoucnu způsobovat komplikace.
Na klinice se věnujete i léčbě celulitidy. Co má tato choroba společného s CHŽO? A je možné léčit obojí současně?
Terapií celulitidy se zabýváme od roku 1998. Používáme k tomu speciální lékařský přístroj LPG s tím, že výsledky léčby při přístrojovém odstraňování celulitidy mají objektivní viditelné výsledky. Společného mají obě postižení hodně. U pacientů s křečovými žilami je možno je vypozorovat až v 80 %. Hlavní problém celulitidy spočívá v tom, že se zmenšuje a vytrácí vaskulární povrchová vrstva v podkoží. Tuto cévní podkožní vrstvu se snažíme speciálními masážemi obnovit. Prvně léčíme křečové žíly a následně se můžeme věnovat dalšímu kosmetickému problému, kterým celulitida bezesporu je.
V jakém smyslu je terapie varixů, kterou poskytujete, k organismu šetrná?
Vyšetřovací metody jsou nebolestivé a neinvazivní, tedy nekrvavé a je možno je kdykoliv opakovat. Radikální metody – operace, které k léčbě křečových žil používáme ,jsou v současné době to nejlepší, co je možné nabídnout. Vycházejí z ultrazvukového vyšetření a jsou k organismu nejšetrnější. Klasické operace ani klasickou narkózu jsme neprováděli, neprovádíme a provádět nebudeme. Nabízíme laserové katetrizační operace, kosmetickou flebektomii, lepení žil systémem VenaSeal a sklerotizaci a laser mikrovarixů.
Kde v řešení problematiky CHŽO zaostáváme? Je to pozdní léčba, nevhodně volený přístup, podceňování onemocnění…?
Vzhledem k tomu, že se léčbou křečových žil na naší klinice intenzivně zabýváme od roku 1994, musím konstatovat, že povědomí populace o diagnóze varixů se zvyšuje. Pacienti sami vyžadují péči, o které se dozvěděli od těch, co již absolvovali operaci. Významnou roli zde mají média, která nabádají pacienty, aby vyhledali nejmodernější zdravotní péči. Přesto někteří toto onemocnění bagatelizují. Přicházejí pak do ordinace s komplikacemi, zanedbanými a rozsáhlými křečovými žilami, jež vyžadují specifický přístup, přičemž řešení je složitější a výsledek může být slabší.
Kam směřují další trendy v managementu CHŽO?
Jak vyplynulo z nedávno proběhlého kongresu Mezinárodní flebologické unie (UIP) v Miami Beach loni v září, přístup k tomuto onemocnění nadále odráží mezinárodní doporučení popsaná v předchozích odpovědích. Důraz je kladen především na spokojenost pacienta se samotnou léčbou a jejími výsledky.
MUDr. Ota Schütz
MUDr. Ota Schütz je absolventem Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na Chirurgické klinice UK v Praze získal atestace I. a II. stupně z chirurgie. Prošel několika zahraničními stážemi, například na King’s College Hospital v Londýně. V roce 1986 na chirurgické klinice 2. lékařské fakulty UK MUDr. Schütz založil pravidelně fungující žilní poradnu. Po pádu železné opony vycestoval do zahraničí na lékařské stáže a po návratu do Čech se s cennými zkušenostmi ze zahraničí v roce 1994 rozhodl založit kliniku jednodenní chirurgie – Žilní klinika. Ta je zaměřena na ambulantní léčbu křečových žil a svou specializaci stále prohlubuje.
Služby
Specializuje se především na léčbu a prevenci onemocnění cév žilního systému. Zabývá se nejčastěji kosmetickou léčbou křečových žil od nejmenších metliček po největší žíly. Vynikající výsledky vykazuje i s léčbou celulitidy, odstraňováním pigmentací či mateřských znamének a omlazováním pokožky. Klinika je vybavena nejmodernějšími přístroji, které neustále obměňuje za novější a kvalitnější. Před pooperační kontrolou a převazem další den nabízí lůžkové zařízení zahraničním a mimopražským pacientům. Díky soustředění kompletní léčebné péče na jedno místo a „jeden den“, je léčba ambulantní bez nutnosti hospitalizace.
Více na www.zilniklinika.cz
Foto: archiv Žilní klinika