Osud lesů a osud lidstva jsou nerozlučně spjaty. A nechápejte to v přeneseném slova smyslu, ale doslova. Co vám možná bude znít pesimisticky či děsivě, může být ve skutečnosti důvodem k velké naději. Stromy totiž tvoří natolik efektivní sociální komunity, že se změnami klimatu, alespoň tedy s těmi aktuálními, se dokážou většinou obstojně vyrovnat. A nejen to: stromy jsou pro nás i nejlepší možností, jak z atmosféry odstranit skleníkové plyny, a to mnohem efektivněji, než kdy zmohla jakákoli technika. Stromy navíc silně ochlazují místní klima, a dokonce výrazně zvyšují množství dešťových srážek. To všechno stromy nedělají pro nás, ale samy pro sebe. Ani ony nemají v lásce přílišné horko a sucho, jenže na rozdíl od nás dokážou termostat nastavit na nižší teplotu. Bukům, dubům ani smrkům přitom nebyly schopnosti k tomu nezbytné dány do vínku jen tak. Na své dlouhé pouti od semenáčku ke vzrostlému stromu se musely naučit, jak se změnami nakládat. Ne každý exemplář to dokáže. Tyto obří rostliny se od sebe totiž vzájemně velmi liší stejně jako lidé – a ne všechny se učí stejně rychle a činí vždy správná rozhodnutí. Kniha Než stromům dojde dech je vyznáním lásky stromům a současně výzvou, abychom ve vlastním zájmu konečně začali chránit přírodu a pečovat o její nekonečnou mnohotvárnost. Stromy se totiž bez lidí obejdou, ale lidé bez stromů ne Více na. www.knihykazda.cz.
O autorovi:
Peter Wohlleben (* 1964) se již od dětství chtěl stát ochráncem přírody. Studoval lesnictví a přes dvacet let pracoval jako úředník zemské lesní správy. Vede Lesní akademii v německém regionu Eifel a usiluje o návrat pralesů do různých oblastí světa. Často vystupuje v televizních pořadech, pořádá přednášky a semináře a píše knihy na témata týkající se lesa a ochrany přírody. Svými bestsellery Tajný život stromů, Citový život zvířat, Moudrost lesa, Slyšíš, jak mluví stromy, Přírodě na stopě a dalšími nadchl čtenáře po celém světě. V Německu vydává časopis Wohllebenův svět. V roce 2019 mu byla udělena Bavorská státní medaile za zásluhy při ochraně životního prostředí, a to za jeho citlivé a nekonvenční zprostředkovávání vědeckých poznatků.