Tisíce Čechů vládnou superschopností – kvůli vyššímu bilirubinu v krvi

Lepší imunita, nižší riziko rozvoje cukrovky, rakoviny, nemocí srdce, dokonce některých autoimunitních onemocnění nebo také menší pravděpodobnost nadváhy či obezity – to jsou některé ze „superschopností“, kterými jsou obdařeni lidé s tzv. Gilbertovým syndromem. Nedávná česká studie odhalila, že mezi elitními sportovci je jeho výskyt v porovnání s běžnou populací více než dvojnásobný.

Gilbertův syndrom je porucha, pro kterou jsou typické vysoké hodnoty bilirubinu – žlučového barviva – v krvi. Nemoc se projevuje občasným zežloutnutím očního bělma nebo kůže. Není však nijak nebezpečná a nevyžaduje léčbu. První projevy většinou přicházejí ve věku 15 – 30 let. Častěji se objevují u chlapců. Podle posledních statistik žije v České republice s touto poruchou metabolismu bilirubinu 12,6 % mužů a 6,7 % žen. Jak ukázala studie českých expertů publikovaná v časopise Sport Medicine, vysoký podíl lidí s Gilbertovým syndromem je mezi elitními sportovci. „Do výzkumu se zapojilo celkem 536 vrcholových sportovců s různým zaměřením – od atletiky, juda, plavání, biatlonu a lyžování až po basketbal nebo volejbal. Mezi nimi bylo 13,3 % žen s Gilbertovým syndromem a celkem 27,7 % mužů se stejnou diagnózou. Zjistili jsme, že ve srovnání s běžnou českou populací mají sportovci obecně vyšší hodnoty sérového bilirubinu,“ popisuje jeden z autorů a zároveň vedoucí Hepatologické laboratoře Ústavu lékařské biochemie a laboratorní diagnostiky na 1. LF UK v Praze prof. MUDr. Libor Vítek, Ph.D.

Jedním z důvodů, proč je s Gilbertovým syndromem spojeno tolik zdravotních výhod, je funkce bilirubinu coby velmi silného antioxidantu – je přibližně 30× účinnější než vitamin E. Lidé s touto poruchou mají hodnoty bilirubinu až 5× vyšší než ostatní, a mají tak podstatně větší antioxidační kapacitu. „Antioxidanty jsou pro lidský organismus velmi žádoucí, chrání nás před oxidačním stresem, který je příčinou řady civilizačních a chronických onemocnění, jako je například ateroskleróza nebo některá srdeční onemocnění. Nejde však o jediný faktor, který ovlivňuje rozvoj těchto chorob. Ani lidem s Gilbertovým syndromem se proto tyto nemoci úplně nevyhýbají,“ upozorňuje prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., předseda České kardiologické společnosti.

Kromě antioxidační funkce má bilirubin také výrazné imunosupresivní a protizánětlivé účinky. Lidi s Gilbertovým syndromem proto méně často postihují některá autoimunitní onemocnění, jako je roztroušená skleróza, lupénka nebo Crohnova nemoc. „Podle studií existuje také negativní vztah mezi hodnotou bilirubinu a některými nádory. Asi nejvíc patrné je to u kolorektálního karcinomu. Jedinci s Gilbertovým syndromem mají 4× nižší riziko, že tímto typem rakoviny onemocní. Podobná data máme také pro karcinom plic,“ doplňuje prof. Vítek.

Lékaři upozorňují, že zvýšené hodnoty bilirubinu je třeba vždy sledovat v souvislostech. Mohou totiž signalizovat autoimunitní onemocnění jater, žloutenku, hemolytickou anemii nebo například cirhózu jater. Pokud má tedy pacient zvýšený bilirubin, je vždy namístě provést také jaterní testy. Ani Gilbertův syndrom není spojen jen se samými pozitivy. Lidé s touto poruchou trpí častěji na žlučové kameny a nefungují u nich správně některé léčivé přípravky, jež se používají při léčbě kolorektálního karcinomu nebo AIDS.

Čtěte dál …