Telemedicína umí pomoci i pacientům se zdravotním postižením

Téměř šestina lidí v produktivním věku v Česku žije s nějakou formou zdravotního postižení1. Tito pacienti jsou ve srovnání se zbytkem populace často znevýhodněni sociálně i ekonomicky. Může pro ně být obtížnější dostat se k lékaři nebo získat potřebné informace o možnostech léčby. Systémové řešení problému umožňuje telemedicína – distanční lékařská péče. Ta by totiž kromě konzultací na dálku a personalizovaného přístupu mohla v budoucnu přinést zjednodušení zdravotnických procesů a kvalitnější lékařskou péči.

Podle statistik ČSÚ žije v Česku přibližně 1,15 milionů pacientů nad 15 let se zdravotním postižením – jde téměř o šestinu produktivní populace. Podle odborníků však současný zdravotní systém mnohdy neumí účinně řešit problémy, se kterými se potýkají. Řada lidí s postižením se proto dlouhodobě ocitá v sociální izolaci nebo bez přístupu k vhodné formě lékařské péče. „Současný systém zatím nenabízí takové koncepční řešení, které by pacientům s postižením poskytovalo kvalitní, kvalifikovanou a kontinuální lékařskou péči. Mnohá zařízení – například ordinace specialistů, jsou navíc soustředěna do větších měst, což pro pacienta znamená řadu bariér – obtížnou dostupnost a menší možnosti výběru,“ vysvětluje Ing. Václav Vachta, generální ředitel zdravotnické skupiny EUC (na titulním snímku).

Řešením současné situace   by podle jeho slov mohla být telemedicína – tedy využití moderních digitálních technologií pro komunikaci mezi lékařem a pacientem. Koncept distanční medicíny, díky kterému může pacient konzultovat svůj zdravotní stav s lékařem na dálku, začali pacienti v Česku využívat především během koronavirové pandemie. Potenciál telemedicíny je ale mnohem větší – například právě i v oblasti péče o lidi s tělesným či smyslovým postižením.

Personalizovaná digitální péče

Výhody telemedicíny vyzdvihují i sami lékaři. „Při konzultaci s námi mohou pacienti komunikovat prostřednictvím obrazovky počítače nebo chytrého telefonu, a to v reálném čase. Pokud pacient preferuje spíše psanou formu, pak s ním komunikujeme v živém chatu. Konzultace trvá průměrně 10–15 minut, obě strany tak mají dostatek prostoru pro veškeré otázky a odpovědi,“ říká MUDr. Petra Bomberová Kánská, vedoucí lékařka služby Lékař online 24/7. Zatímco nevidomí pacienti mohou svůj zdravotní problém lékaři prostřednictvím obrazovky přímo ukázat (například v případě zánětu očí, kožních vyrážek, bodnutí hmyzem apod.),  pacienti s poruchou řeči či sluchu zase ocení možnost popsat své zdravotní potíže lékaři v chatu. Výhodou pro lidi se sníženou mobilitou je zase fakt, že k lékaři nemusí pokaždé dojíždět a řešit tak složitou logistiku, doprovod apod. Díky spojení s lékařem na dálku se navíc řada služeb stává dostupnějšími pacientům i v odlehlejších regionech.

A co víc – v budoucnu by nemělo zůstat jen u vzdálených konzultací. Možnosti digitálních telemedicínských technologií, pokud jsou správně implementovány, se pozitivně promítnou do celého zdravotnictví. Konktrétně v případě péče o pacienty se zdravotním postižením by mohly dodat to, co mu zoufale chybí – jednoduchost a dostupnost. Obzvláště pacienti se závažnou diagnózou mnohdy nemají přístup k důležitým zdravotnickým informacím – a často také nevědí o všech možnostech léčby. To by se s nástupem zdravotnických informačních systémů a aplikací mohlo brzy změnit. Chytrá zařízení, která telemedicína umí provázat, mají zase potenciál významně zkvalitnit dlouhodobý monitoring zdravotního stavu pacienta a zároveň ulehčit práci pečovatelům a sociálním pracovníkům.

 „Telemedicínská řešení umožňují integrovat řadu zdánlivě nesourodých nástrojů do přehledného a jasně strukturovaného systému, ve kterém se pacient snadno zorientuje. V procesu léčby tak nemá pouze pasivní roli, ale díky možnostem volby se na důležitých rozhodnutích o vlastním zdraví spolupodílí,“ vysvětluje Ing. Vachta. Telemedicínské nástroje, které v praxi pomáhají již dnes – například platforma Lékař online 24/7 – zapadají do širší koncepce tzv. digi-physical care, která je podle odborníků dalším logickým krokem směrem k elektronizaci zdravotnictví. Pro skupinu EUC představuje jednu z největších priorit dalšího rozvoje.

Zdroj: 1 https://www.czso.cz/csu/czso/pracovni-neschopnost-pro-nemoc-a-uraz-v-ceske-republice-za-rok-2018

Čtěte dál …