Pobytem na ARO či JIP péče o pacienty s těžkým průběhem COVID-19 zpravidla nekončí

Zdraví

Počet pacientů s onemocněním Covid 19 v nemocnicích pomalu ubývá, zařízení následné intenzivní péče však stále o tyto pacienty pečují.

Řada pacientů po těžkém průběhu onemocnění COVID-19, jejichž stav se na odděleních akutní péče ARO či JIP stabilizuje, nadále potřebuje následnou intenzivní péči, tzv. NIP. U mnoha z nich se totiž po zvládnutí prvotní těžké fáze infekce nemusí podařit plně obnovit dostatečnou spontánní dechovou aktivitu. Pacient je vyčerpaný, slabý, plíce nezvládají dýchat samy, přetrvává potřeba dechové podpory a závislost na umělé plicní ventilaci. Tato fáze léčby může znamenat dalších několik týdnů hospitalizace a k tomu jsou určena především specializovaná zdravotnická zařízení následné intenzivní péče (NIP).

„U všech pacientů přijatých na naše oddělení plynule navazujeme na léčbu z předchozího zdravotnického zařízení. Ta zahrnuje například podávání antibiotik, léků na podporu oběhového systému či kontinuální sedaci , a to za 24hodinové monitorace. Velký důraz klademe na kvalitní výživu a samozřejmě časnou a intenzivní fyzioterapii, ať již pasivní či aktivní. Našim cílem je tak pacienta stabilizovat a co nejlépe připravit na postupné odvykání od ventilačního přístroje, které je nenásilné a pacienty tak lépe snášené. Komplexní fyzioterapie není zaměřena pouze na samotnou dechovou rehabilitaci, ale pomáhá pacientům zlepšovat také samoobslužnost a celkovou mobilitu, což je základem pro návrat do běžného života uvádí MUDr. Petra Kempná, vedoucí lékařka zařízení následné intenzivní péče Chronicare v Brně.

Zásadním problémem tohoto onemocnění je zhoršení respiračních funkcí na podkladě poškození plicní tkáně infekcí. To může být dočasné či trvalé a může ovlivnit i jiné orgánové systémy (kardiovaskulární, gastrointestinální…). Nezřídka provází toto onemocnění také komplikace, jako jsou proleženiny, neurologické deficity různého stupně či poruchy kognitivních funkcí (zejména zpočátku bývají pacienti s celkovým psychomotorickým neklidem, jsou dezorientovaní, mají poruchy paměti a koncentrace). Tím může být do budoucna výrazně ovlivněna celková kvalita života a zvládání každodenních potřeb. Právě proto je nedílnou součástí léčebné a ošetřovatelské péče rehabilitace, s jejíž pomocí se snaží v zařízeních následné intenzivní péče (NIP) trvalé následky onemocnění eliminovat.

„Postcovidoví pacienti potřebující následnou intenzivní péči jsou lidé v průměrném věku 63 let a tráví u nás v průměru necelých 40 dnů. Přes 60% našich pacientů, kteří boj s nemocí zvládnou, musí pokračovat do dalších lůžkových zařízení a rehabilitovat. Nejčastěji jsou přeloženi do odborných léčebných a rehabilitačních ústavů, občas ještě zpět do nemocnic na standardní lůžko, kde je potřeba doléčit některé další následky onemocnění. Jen asi 18 % z nich je po pobytu na následné intenzivní péči propuštěno do domácího prostředí,“ shrnuje MUDr. Petra Kempná.

V domácím prostředí je nezbytné pokračovat ve fyzioterapii, zpravidla základními cviky k udržení kvalitního pohybu a sebeobsluhy. Ke zlepšení respiračních funkcí pomůže i některá z pomůcek pro dechovou terapii (např. triflow, treshold, flutter apod.). Co považuji za nezbytné je pokračování rehabilitace ambulantní cestou. Teprve pod dohledem odborníka může pacient očekávat kýžené výsledky,“ doporučujeKryštof Mareček, vedoucí fyzioterapeut zařízení následné intenzivní péče Chronicare.

Co je NIP?

Následná intenzivní péče (NIP) spadá do oboru intenzivní medicíny, nejedná se tedy o dlouhodobou lůžkovou péči (dříve LDN) či rehabilitační péči. Spektrum lékařských diagnóz, kvůli kterým k nám pacienti přicházejí, je pestré: od neurologických a interních, po posttraumatické. Nejčastěji jde o pacienty po úrazech hlavy nebo vícečetných poranění orgánů, pacienty po úrazech páteře a míchy, po závažných cévních mozkových příhodách a v dnešní době zejména o pacienty se selháním plic následkem koronavirové infekce. Přístrojové vybavení lůžek následné intenzivní péče splňuje nejvyšší normy v rámci poskytování zdravotní péče a je srovnatelné s vybavením pracovišť ARO.

Pracoviště Chronicare dále poskytují dlouhodobou intenzivní ošetřovatelskou péči pacientům, u kterých došlo po překonání akutní fáze onemocnění ke stabilizaci zdravotního stavu, a přesto i nadále vyžadují intenzivní ošetřování. To je v první řadě zaměřeno na důslednou péči o dýchací cesty. Intenzivní fyzioterapie je nedílnou součástí péče, významně přispívá ke zlepšení fyzického i psychického stavu a následné resocializaci pacienta.

Čtěte dál …