Léčbu zánětů močových cest ohrožuje odolnost vůči antibiotikům. Cestou z bludného kruhu je prevence

Zdraví

Zánět močových cest je druhým nejčastějším infekčním onemocněním vůbec. Toto velmi nepříjemné a bolestivé onemocnění lékaři obvykle řeší antibiotiky. Problém je v tom, že se záněty ženám často vrací, stávají se vleklou, chronickou chorobou, a navíc hrozí, že antibiotika časem přestanou zabírat. Obtíže trápí ženu v nejintimnějších oblastech, ale mohou omezovat i pracovní či společenské uplatnění. Z toho důvodu je nutné věnovat zvýšenou pozornost prevenci i dalším způsobům léčby. Právě rezistence vůči antibiotikům a jejich nadužívání trápí české urology nejvíce.

Až 15 % žen trpí opakovanými záněty močových cest. Možností, jak nemoc způsobovanou především bakterií E. coli léčit, je více. Urologové však upozorňují na to, že mnoho pacientek, ale ani lékařů o těchto alternativách neví a ihned volí u opakujících se potíží antibiotika. Ta by však měla být vždy podávaná s rozmyslem. Důvodem je kromě velkého zásahu do organismu také to, že si na tyto léky pěstuje lidstvo čím dál větší odolnost. „Nárůst rezistence na antibiotika je obecně obrovský problém. Některé druhy antibiotik, které dobře fungovaly před pár lety, se dnes už tolik nepředepisují, protože fungovat přestávají. Právě infekce močových cest jsou po respiračních infekcích druhým nejčastějším komunitním infekčním onemocněním. Významným způsobem tak ovlivňují předepisování antibiotik,“ upozorňuje MUDr. Marcela Čechová z Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK a FN v Motole.

K zlepšení situace podle ní nepřispívají například ani praktiční lékaři, kteří mnohdy léčí pacientky s opakujícími se záněty pouze pomocí antibiotik bez dalšího vyšetření. „Často se setkávám s tím, že ženy chodily s akutními obtížemi pouze na pohotovost či k praktikovi, kde dostávaly opakovaně antibiotika, ale o možnostech prevence či o alternativách neslyšely. Pokud se u ženy záněty opakují, patří jednoznačně do péče urologa. Muži by měli urologa navštívit už při prvním zánětu,“ dodává MUDr. Čechová.

Právě urolog je schopen provést důkladnější vyšetření a zjistit možné příčiny zánětu. Nedílnou součástí je i vyšetření vzorku moči. Díky němu se dá totiž zjistit typ a citlivost bakterie, která zánět způsobila, a následně nasadit nebo upravit léčbu „na míru.“ „Z tohoto důvodu by měl pacient navštívit lékaře vždy osobně. Konzultace a předepisování léků po telefonu či dokonce režimy, kdy si pacient nasazuje antibiotika sám, jsou špatně,“ upozorňuje MUDr. Michaela Matoušková z Urocentra Praha.

Alternativ, jak záněty močových cest léčit, je naštěstí celá řada. „Důležitý je v léčbě hlavně přísun tekutin. Pokud se na to bude dotyčná soustředit, dokáže zánět rozpít. V pokročilejších fázích lze onemocnění léčit například podáváním D-manosy, výplachy močového měchýře kyselinou hyaluronovou či podáváním vakcín vytvořených z bakterií, které infekce v populaci či u konkrétního pacienta nejčastěji vyvolávají,“ vysvětluje MUDr. Matoušková.

V boji se zánětem mohou pomoci také potraviny s vysokým podílem vody jako hroznové víno či vodní meloun a přírodní přípravky z brusinek, propolisu či ibišku, které brání množení bakterií v močovém měchýři.

Důležitá je však i samotná prevence. Kromě dodržování pitného režimu by se měli lidé také snažit zbytečně neprostydnout. Nejčastější příčinou zánětu je totiž u mužů i žen prochladnutí. „Záněty jsou časté hlavně na jaře, kdy dochází k výkyvům teplot, a potom v létě, kdy se lidé chodí koupat a mají na sobě dlouho mokré plavky. U žen se mohou záněty objevit po pohlavním styku, zde se doporučuje jít se po styku vymočit. Infekce močových cest mohou být spojené s gynekologickými problémy. Z toho důvodu je při opakovaných zánětech vhodné navštívit kromě urologa i gynekologa,“ dodává MUDr. Čechová.

Příběh pacientky: Kvůli zánětům brala antibiotika i tři měsíce v kuse

Elišce Bašusové (26) z Prahy, která se živí jako herečka a lidé ji mohou znát z nekonečného seriálu Ulice, se objevil první zánět močových cest na prahu dospělosti ve chvíli, kdy prochladla. Od té doby se toto nepříjemné onemocnění často vracelo. Infekce u ní byly o to zákeřnější, že se neprojevovaly typickými počátečními příznaky, jakými jsou pálení a řezání při močení, ale rovnou bolestí ledvin doprovázenou teplotami. Z toho důvodu byla nucena opakovaně navštívit pohotovost, než se dostala k urologovi. „Tím, že jsem neměla klasické příznaky a začátek zánětu vždycky prošvihla, mi pokaždé lékaři nasadili rovnou antibiotika. Jednou jsem je brala tři měsíce v kuse,“ říká Eliška a dodává, že jinou léčbu jí lékaři vzhledem k pokročilé fázi onemocnění ani nedoporučovali. Když zkoušela různá preventivní opatření jako pití brusinek nebo čajů, nic z toho nefungovalo. „Byly asi dva roky, které jsem vyloženě protrpěla. Každý druhý měsíc jsem měla zánět močového měchýře nebo ledvin,“ říká Eliška, u které se nemoc postupně změnila v chronickou a přidaly se k ní i gynekologické infekce. Kromě fyzického nepohodlí jí nemoc přitěžovala i po psychické stránce. Řešila například i to, zda nebude mít problémy s otěhotněním či v jakém stavu budou její ledviny po tolika zánětech.  „Musela jsem brát celou řadu léků, ze kterých mi nebylo úplně dobře. Brát antibiotika takhle dlouho není dobré ani po duševní stránce, člověk do sebe nechce pořád cpát prášky, ten pocit není vůbec hezký,“ říká Eliška.

Pacientka Eliška

Nemoc ji omezovala i v soukromém životě, kdy se kvůli zánětům musela neustále hlídat, aby dodržovala dostatečný pitný režim a aby neprochladla. „Byla jsem ve věku, kdy jsem nastoupila na vysokou školu, a kvůli nemoci jsem si ani pořádně neužívala vysokoškolský život. Nemohla jsem jet například se spolužáky na vodu a kvůli lékům jsem nesměla pít alkohol,“ dodává Eliška, která během let brala postupně několik druhů antibiotik ve velkém množství, než se konečně podařilo záněty zvládnout. „Teď už mám delší dobu klid. Kdyby se zánět znovu objevil, dokázala bych ho po takové zkušenosti včas rozeznat a začít se léčit hned, i s léky bych byla opatrnější,“ uzavírá Eliška.

Čtěte dál …