Poprvé vyšla Tereze (24) (na titulním snímku) z Prahy horší cytologie přibližně před šesti lety. Kvůli možnému rozvoji rakoviny děložního hrdla je proto pod pečlivým dohledem lékařů. Mezitím zvládla Tereza i přes komplikace v podobě preeklampsie porodit dva zdravé chlapce. Riziko rozvoje rakoviny u ní bohužel stále trvá, zatím ale není nutné podstoupit operaci. Nádorovému onemocnění přitom šlo předejít.
„Když mě má lékařka poprvé poslala na podrobné vyšetření do nemocnice, vlastně mě to nijak zvlášť neznepokojilo. Měla jsem v té době zkouškové a spolu s ním plnou hlavu učení. Vůbec jsem netušila, co mi hrozí,“ vzpomíná Tereza. Lékař jí tehdy sdělil, že změny na děložním čípku naznačují, že by se u ní později mohla objevit rakovina děložního hrdla. Nález však nebyl natolik vážný, aby bylo nutné ihned zahájit léčbu. Tereza proto docházela každého půl roku na vyšetření do nemocnice, a když se její stav neměnil, vrátila se do péče ambulantního gynekologa. Závažné změny na děložním čípku jsou v takto mladém věku velmi vzácné. Mnohem častěji se týkají žen po třicátém roce života. V každém případě je zásadní zachytit tyto změny včas, a proto je součástí pravidelných gynekologických prohlídek stěr buněk z děložního čípku určených k cytologickému rozboru. Každá žena by je měla v rámci hrazené prevence absolvovat jednou ročně.
„Před čtyřmi lety jsem poprvé otěhotněla. Dokončovala jsem v té době ještě vysokou školu, takže to bylo poměrně stresové období. Když jsem pak v 38. týdnu přišla na ambulanci s tlakem 170 na 110, nechali si mě tam. Druhý den se potvrdilo, že mám preeklampsii, a museli mi porod vyvolat,“ popisuje Tereza dramatické chvíle svého těhotenství. Ani po třech dnech kontrakcí se jejímu prvorozenému nechtělo na svět. Nakonec se lékaři rozhodli pro císařský řez. „Na gynekologické kontrole dva měsíce po prvním porodu jsem měla znovu nález na děložním čípku,“ vysvětluje Tereza, kteráje nyní už dvojnásobnou maminkou. U druhého těhotenství se preeklampsie nerozvinula.Snažila se jí důsledně předcházet užíváním kyseliny acetylsalicylové. Zároveň si hlídala hodnoty tlaku a bílkoviny v moči. Každý den pravidelně sportovala, a cítila se tak lépe než při prvním těhotenství. Hrozil jí ale zákrok na děložním čípku, protože výsledky cytologie v té době ukazovaly na možný rozvoj nádorového onemocnění. Po narození druhého dítěte se však hodnoty zlepšily.
Rakovině děložního čípku lze předejít také očkováním proti HPV (lidský papilomavirus), které je dívkám i chlapcům ve věku 11–14 let (do 15. narozenin) plně hrazeno z veřejného zdravotního pojištění. Starší děti a dospělí mohou k úhradě očkování využít příspěvky své zdravotní pojišťovny. „Proti HPV očkovaná nejsem, i když vím, že ta možnost tu pro mě byla. Všem dívkám bych určitě doporučila chodit na pravidelné prohlídky,“ uzavírá Tereza. Ženám, které onemocní rakovinou děložního hrdla, vaječníků, vulvy nebo endometria, se dlouhodobě věnuje pacientská organizace Veronica. Pomáhá také pacientkám, které jsou nositelkami genů BRCA1 a BRCA2, u nichž je velká pravděpodobnost, že onemocní rakovinou prsu nebo vaječníku.
Komentář lékaře:
„Sledování buněčných nebo tkáňových změn na děložním čípku, které by časem mohly vést k rozvoji rakoviny děložního hrdla, jsou hlavním důvodem, proč by ženy měly pravidelně docházet na gynekologická preventivní vyšetření. Prekancerózy – tedy přednádorové stavy – nebolí a neprozrazují je ani žádné příznaky. Společně s vakcinací jsou proto gynekologické prohlídky důležitou součástí prevence rakoviny děložního hrdla. Chirurgické ošetření čípku, které zabraňuje vzniku onemocnění, pak provádíme pouze v případě, že jde o skutečně závažnou prekancerózu. Chirurgický zákrok na děložním čípku totiž může mít vliv na průběh budoucího těhotenství. Při mírných přednádorových změnách proto pacientky sledujeme na pravidelných kontrolách. Pokud objevíme prekancerózu v době těhotenství pacientky, je dokonce velká pravděpodobnost, že díky aktivaci imunitního systému zejména v závěru těhotenství a po porodu dojde k jejímu samovyléčení. Infekce, která způsobila přednádorový stav, nemůže očekávané miminko nijak ohrozit nebo dokonce nakazit. Rakovina děložního hrdla, kterou způsobují lidské papilomaviry (HPV), může vypuknout deset a často i více let po přenosu. V současnosti jde o jednu z nejběžnějších pohlavně přenášených infekcí. Jakmile se však objeví závažné přednádorové změny na děložnímu čípku, hrozí, že se rakovina rozvine už za několik měsíců nebo jednotky let,“ vysvětluje prof. MUDr. Jiří Sláma, Ph.D., z Kliniky gynekologie, porodnictví a neonatologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice.
Rakovina děložního čípku a očkování proti HPV:
Ročně v ČR onemocní rakovinou děložního hrdla přibližně 750 žen a asi 300 z nich na toto onemocnění zemře. Jedná se o třetí nejčastější nádorové onemocnění u žen v produktivním věku (15–44 let) v ČR, přičemž incidence i úmrtnost na karcinom děložního hrdla jsou v ČR horší, než je průměr EU. Rozvoji nejen tohoto nádorového onemocnění, které způsobuje HPV (lidský papilomavirus), lze předejít očkováním a docházením na pravidelné gynekologické prohlídky. HPV má na svědomí nejen 98 % případů rakoviny děložního hrdla, ale z 90 % je příčinou například i velmi nepříjemných genitálních bradavic. Očkování je nejúčinnější v době před zahájením sexuálního života (tj. u HPV naivních jedinců), ale i poté má smysl, neočkovaní zůstávají v riziku rozvoje HPV asociovaných onemocnění.