Stravenky pomáhají zaměstnancům v době zdražování

Ačkoli stravenky patří k nejběžnějším benefitům, mnoho zaměstnavatelů nevyužívá jejich potenciálu naplno. Přitom je to jeden z nejsnazších a nejefektivnějších způsobů, jak zaměstnancům „přilepšit“ a odměnit je za jejich loajalitu a vysoké pracovní nasazení v současných extrémně složitých časech. Zároveň je to z hlediska daňových a dalších odvodů pro firmy i zaměstnance výhodnější než navyšování mezd či příspěvků na jiné benefity.

Stravenky – ať v papírové verzi, nebo v podobě stravenkové karty – využívá v České republice zhruba 1,5 milionu zaměstnanců. „Jak vyplývá z našich dat, nejčastější hodnota stravenky je 100 korun na den. Poskytuje ji více než třetina společností,“ říká Martina Machová, personální ředitelka společnosti Sodexo Benefity, která je největším poskytovatelem benefitů v České republice. „Stravenky s hodnotou více než 100 korun dává svým zaměstnancům aktuálně 19 procent firem. Jejich podíl se neustále zvyšuje – ještě na přelomu let 2017 a 2018 to byly jen čtyři procenta,“ dodává.

Z daňového hlediska je ovšem letos nejvýhodnější stravenka v hodnotě 137 korun. „Daňově optimální hodnota stravenky se každoročně mění a odvíjí se od stravného na pracovních cestách. To Ministerstvo práce a sociálních věcí pro letošní rok zvýšilo na 108 korun na den. Tím roste i částka, při které je stravenka pro zaměstnance i zaměstnavatele z hlediska zdanění nejvýhodnější. Pro letošní rok je to zmiňovaných 137 korun,“ popisuje Martina Machová a vysvětluje dál: „Zákon o dani z příjmů umožňuje firmám odečíst si z daní maximálně 55 procent z ceny stravenky. Zbývající část doplácejí zaměstnanci. Na jejich straně je ale celá částka osvobozená nejen od daní, ale také od odvodů na zdravotní a sociální pojištění.“ Firmy mohou svým lidem ale pochopitelně uhradit i vyšší částku, klidně i celou hodnotu stravenky. „Ovšem už bez slevy na dani,“ uzavírá.

Kdy, když ne teď

Na to, odměnit své zaměstnance tím, že firma navýší příspěvky na stravování, je nyní podle Martiny Machové ideální čas. „Inflace je téměř pět procent a podle ekonomů bude růst ještě minimálně půl roku. Navíc začaly zdražovat životně nezbytné položky – vedle potravin raketově letí vzhůru energie a svítit, topit a vařit jednoduše není možné přestat,“ vysvětluje a doplňuje, že roste samozřejmě i průměrná cena oběda, která dosáhla téměř 151 korun. „Optimální stravenka tak již neodpovídá reálným cenám obědů,“ říká s tím, že díky daňovému zvýhodnění jsou stravenky o polovinu výhodnější, než kdyby zaměstnanci dostali o stejnou částku vyšší mzdu – tu na jejich straně totiž sníží patnáctiprocentní daň z příjmu, a ještě odvody na zdravotní a sociální pojištění. „A daň a odvody pochopitelně při navýšení mzdy rostou i zaměstnavateli,“ dodává.

Pokud tedy chce firma svým zaměstnancům přilepšit, je pro ni výhodnější udělat to formou hodnotnějších stravenek či vyšším příspěvkem na stravenkovou kartu než navýšením platu. Navíc je to i významný příspěvek k jejich zdravému životnímu stylu, ke kterému patří i pravidelné a hodnotné obědy. Podle průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR totiž platí, že zaměstnanci se stravenkami obědvají v restauracích třikrát více než ti bez stravenek a stravenky jsou tudíž pro ně motivací k pravidelnému obědvání. 

Průměrné útraty za oběd. Zdroj: Data Sodexo, říjen 2021. Průměrná cena v ČR se počítá jako objem všech utracených peněz / počet všech transakcí.