Home office a flexibilita je klíčovým požadavkem trhu práce a jedním z nejžádanějších zaměstnaneckých benefitů. Pokud lidé mění místo, je potřeba najít rovnováhu, která umožní splnění pracovních úkolů a současně uchová dobré duševní zdraví. Dle průzkumu společnosti Hays[1] nabízí nyní možnost vzdálené práce 90 % zaměstnavatelů. V rámci dalšího zatraktivnění tohoto benefitu ji některé firmy pojaly jako „možnost práce odkudkoliv“, nemusí být tedy pevně vázána na adresu trvalého pobytu zaměstnance.
Syndrom vyhoření se však nevyhýbá ani zaměstnancům pracujícím z domova.
„Je pro vás ranní vstávání do práce stále těžší? Pozorujete, že váš přístup k práci je více kritický a nemáte radost ani ze svých úspěchů? Pak se u vás pravděpodobně začínají projevovat první známky syndromu vyhoření,“ komentuje Kristýna Králová, z personálně poradenské společnosti Hays.
Důvodů, které v syndrom vyhoření mohou vyústit, je mnoho. „Tím nejčastějším ale bývá dlouhodobý stres a tolik povinností, že se jen s obtížemi dají zvládnout. Těchto případů v poslední době navíc přibývá, i kvůli zvýšené flexibilitě, která se na současném pracovním trhu nabízí. Je proto důležité, aby zaměstnavatelé dokázali včas rozpoznat rizika a v ideálním případě jim předešli tím, že zaměstnancům umožní správné rozložení pracovního a soukromého života,“ uvádí Kristýna Králová. Home office automaticky neznamená více času pro sebe a pro rodinu. Obzvlášť ve chvíli, kdy v jednom bytě pracují dva dospělí, kteří zároveň musí zaopatřit školou povinné dítě, které se ocitlo v karanténě či izolaci.
Díky technologiím jsou zaměstnanci v mnoha profesích prakticky stále na příjmu, což může být pohodlné, ale z dlouhodobého hlediska neudržitelné. Někteří lidé tak procházejí trvalým stresem, protože jim jejich pocit zodpovědnosti za svěřenou práci nedovoluje „vypnout“.
Vybrané země již zavádějí pravidla, která pomohou zaměstnancům s rozvržením optimální pracovní doby a zabrání stresu z neustávající emailové komunikace. Například Španělsko, Portugalsko, Francie, Belgie či Itálie aplikovaly takzvané právo na odpojení, tedy právo zaměstnanců vypnout pracovní telefony a neodpovídat na zprávy mimo pracovní dobu. V loňském roce podobné opatření zavedlo také Slovensko. Za kontakt ze strany nadřízeného po pracovní době v Portugalsku dokonce hrozí zaměstnavateli pokuta. Ve fázi příprav je také celoevropská směrnice, jak zaměstnancům v EU zajistit právo na odpojení, aniž by byli ve svém zaměstnání jakkoliv znevýhodněni.
Syndrom vyhoření a s tím spojená ochrana vlastního zdraví často znamená, že se dotyčný začne zajímat o změnu práce. I proto je důležité naučit se rozpoznávat první známky a snažit se mu předejít. Zaměstnavatelé, kteří dávají otevřeně najevo, že jim na svých lidech a jejich pohodě v pracovním prostředí záleží a přiklánějí se k názoru, že důležitější, než počet odpracovaných hodin, je kvalita odvedené práce, mohou dlouhodobě těžit z loajality svých zaměstnanců.
[1] Průzkum Náborové strategie zaměstnavatelů byl realizován v říjnu 2021 a zúčastnilo se jej 511 společností působících v ČR.