Cévní mozková příhoda se nevyhýbá ani mladým lidem

Cévní mozková příhoda neboli mrtvice je druhou nejčastější příčinou úmrtí na světě. Ročně nemoc postihne 17 milionů lidí, a to i ve velmi mladém věku. V Česku postihne ročně okolo 25 tisíc lidí, z nichž nemoci podlehne přibližně jedna třetina. Mrtvice je také nejčastější příčinou trvalé invalidity.

Jak nejčastěji vzniká mrtvice?

  • Mrtvice vzniká zanášením tepen v těle.
  • Tepny se zanáší rizikovými faktory (vysoký krevní tlak, obezita, kouření…).
  • Pokud se tepna ucpe, vznikne krevní sraženina, která se může kdykoliv „utrhnout“.
  • Sraženina putuje do některé části mozku, kde se projeví jako mozkový infarkt.

Jaké jsou nejčastější rizikové faktory?

  • Vysoký krevní tlak
  • Různá onemocnění srdce (onemocnění chlopní, nepravidelný srdeční rytmus)
  • Zvýšená hladina cholesterolu v krvi
  • Cukrovka
  • Nesprávný životní styl = kouření, nezdravá strava, nedostatek pohybu, nadměrné užívání alkoholu a drog

Rozhodují vteřiny. Pomůcka FAST k rozpoznání příznaků mrtvice

Cévní mozková příhoda vznikne během chvilky a je potřeba ji co nejrychleji rozpoznat a vyhledat pomoc. Následky totiž mohou být fatální. Příznaky můžete rozpoznat pomocí metody FAST. Nejdůležitější je okamžitě volat záchrannou službu!

  1. FACE (tvář) – skleslý ústní koutek a oční víčko na jedné polovině tváře
  2. ARM (paže) – necitlivost paže a neschopnost udržet předmět
  3. SPEECH (řeč) – neschopnost komunikace, případně obtížné porozumění řeči pacienta
  4. TIME (čas) – v případě výše uvedených příznaků začínáte bojovat s časem, co nejrychleji volejte záchrannou službu na čísle 155

Zkratku FAST má v názvu také iniciativa Act FAST (www.actfast.cz), která se dlouhodobě zabývá osvětou o cévní mozkové příhodě. „Populaci vzděláváme prostřednictvím preventivních akcí, online kampaní i školních programů, jako je třeba e-learningový program HOBIT. Ten cílí na žáky základních a středních škol a efektivně je učí, jak mrtvici poznat a správně na ni reagovat. V drtivé většině totiž pomoc pacientovi volá svědek události a pomoc při mrtvici zvládne i dítě,” uvádí Hana Maršálková, vedoucí iniciativy Act FAST z Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně.

Co o mozkové mrtvici říká odborník?

MUDr. Robert Mikulík, Ph.D., je profesorem neurologie a vedoucím Cerebrovaskulárního výzkumného programu ve Fakultní nemocnici u sv. Anny v Brně. Je také primářem neurologického oddělení v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně a jedním ze spoluzakladatelů Mezinárodního centra klinického výzkumu – jednoho z největších výzkumných center v České republice. Mezi jeho hlavní výzkumné zájmy patří management a léčba akutní cévní mozkové příhody, organizace zdravotní péče a zvyšování povědomí o mrtvici. Je zakladatelem globálního registru kvality péče o cévní mozkovou příhodu RES-Q, vyvinul tréninkový simulační program pro zlepšení logistiky iktových týmů, předsedal projektu ESO-EAST pro zlepšení iktové péče ve střední a východní Evropě a je také garantem celorepublikového školního vzdělávacího programu o mrtvici s názvem HOBIT. Publikoval více než 200 článků v renomovaných časopisech, podílí se na řadě národních i mezinárodních projektů a je součástí mnoha profesních organizací.

Jaká preventivní opatření mohou riziko mrtvice snížit?

Mrtvici lze až v 80 % případů předejít správnou prevencí. Klíčové je vzdát se kouření cigaret, které zvyšují riziko vzniku až devítinásobně. Dále je doporučena strava s minimem soli a tuku a zařazení více zeleniny, ovoce a mořských ryb do jídelníčku. Důležitý je také pravidelný pohyb a management onemocnění, která riziko vzniku mrtvice zvyšují. Největším rizikovým faktorem je vysoký krevní tlak, srdeční onemocnění, jako fibrilace síní, cukrovka, vysoký cholesterol nebo spánková apnoe. Je proto zásadní znát svoji hodnotu krevního tlaku a cholesterolu a případně pravidelně navštěvovat lékaře a užívat předepsané léky, tak aby hodnoty krevního tlaku a cholesterolu byly v normě.

Jaká věková skupina lidí je k mozkové mrtvici nejnáchylnější a proč?

Většinu pacientů tvoří lidé nad 75 let, avšak mrtvice se nevyhýbá ani mladším ročníkům. Cévní mozková příhoda postihne každého čtvrtého člověka a ve většině případů je způsobena dlouhodobým nezdravým životním stylem, nedostatkem pohybu a nevhodnou stravou. Se zvyšujícím se věkem se rizikové faktory kumulují a přibývá výskytu onemocnění, která přímo zvyšují výskyt mrtvice. Proto je důležité prevenci nepodceňovat v žádném věku.

Jak je možné, že se mrtvice přihodí i mladým lidem nebo dětem?

V zásadě platí, že mrtvice nás může potkat v jakémkoliv věku, příčiny vzniku se ale u mladých a starších pacientů liší. V mladším věku ale mozková mrtvice může vzniknout z jiných příčin, např. v důsledku traumatu tepny, imunologickými mechanismy, užíváním drog, srdečními chlopenními vadami, genetickými abnormalitami a dalšími onemocněními.

Proč projekt LVICE šíří osvětu o mozkové mrtvici?

V letošním ročníku projektu LVICE, který dává ženám s handicapem příležitost ukázat, že i přes svůj handicap dokáží velké věci, mají tři účastnice osobní zkušenost s cévní mozkovou příhodou. Ta se totiž čím dál více projevuje i u velmi mladých lidí. Prevence je v tomto ohledu zásadní, a proto se projekt rozhodl téma cévní mozkové příhody podpořit osvětou. Diváci se tak mohou inspirovat příběhy statečných žen, které mrtvici prodělaly, ale i životními osudy dalších handicapovaných žen. První díl letošního ročníku budou moci diváci shlédnout už 23. června na Youtube kanálu Cesty za snem. Více informací včetně programu vysílání najdete na www.cestazasnem.cz/lvice.html.

„V 11 letech jsem prodělala mozkovou mrtvici. Do péče zdravotníků jsem se dostala po zhruba 26 hodinách od prvních příznaků. Bylo to pro mě traumatizující, a proto jsem byla hospitalizovaná na dětské psychiatrické léčebně. Dodnes se potýkám se třesem v pravé ruce a s nepravidelnou chůzí. Vyučila jsem se pracovnicí v sociálních službách a splnila si tak sen pomáhat druhým.“

„Mozkovou mrtvici jsem prodělala, když mi bylo pouhých 9 měsíců. Ochrnula jsem na celou pravou stranu od obličeje dolů. Díky cvičení a rehabilitacím se ale můj stav zlepšil. Do svých 21 let jsem aktivně reprezentovala plavecký klub a dnes trénuji handicapované děti.“

„Cévní mozkovou příhodu jsem měla ve 4 letech. Ve školce jsem se najednou sesula k zemi, měla povislý koutek a ztratila vědomí. Dodnes mám nefunkční pravou ruku, napadám na nohu a bojuji s krátkodobou pamětí. Pomohla mi rehabilitace a naučila jsem se normálně žít. Píši levou rukou, jezdím na koni a plavu.“

Mozková mrtvice z pohledu životního pojištění

„Cévní mozkovou příhodu kryjeme v rámci životního pojištění v širokém rozsahu, klienti tak získávají pojistné plnění jak v případě závažných, tak i mírnějších projevů této nebezpečné nemoci. Pokud má klient sjednaný plný rozsah pojištění, dostane plnění od úplného počátku nemoci až po její případné těžké následky. Konkrétně v rámci životního pojištění plníme hospitalizaci v nemocnici, pracovní neschopnost, dále pak ošetřování, je-li potřeba,“ říká Miroslav Bíma, senior manažer životního pojištění z Generali České pojišťovny. Podle jeho slov životní pojištění v těch případech, kdy mrtvice zasáhne do života pacienta zvlášť závažným způsobem, pomáhá finančně se vyrovnat i v případech následné invalidity bez ohledu na její stupeň.

Konkrétní příklad pojistného plnění

Chlapci, který byl pojištěný v rámci rodinné smlouvy, se přihodila mrtvice teprve ve 12 letech. Pojišťovna z titulu pojištění závažných onemocnění poskytla pojistné plnění v celkové výši 1 000 000 Kč. Během výuky plavání se u něj objevilo ochrnutí pravé části těla. Byl urychleně převezen do nemocnice, kde vyšetření CT prokázalo krvácení do mozkové tkáně. Následovala neodkladná operace. U mladíka i po několika měsících přetrvávají problémy s chůzí a koordinací pravé ruky.

Čtěte dál …