Skončilo natáčení filmu režiséra Dušana Trančíka Akce Monaco

Čtrnáctidenními dotáčkami hraných sekvencí v Bratislavě, v Praze a ve věznici Leopoldov skončil 9. února režisér Dušan Trančík natáčení celovečerního dokumentu AKCE MONACO, který pojednává o jedné z nejúspěšnějších akcí československé STB. Ta pod vedením sovětských poradců KGB realizovala na našem území v letech 1948 až 1953 konspirační policejní zátah, který skončil popravou dvou československých občanů a uvězněním řady dalších.

Snímek vzniká ve slovensko-české produkci (za slovenskou stranu společnost PubRes producentek Zuzany Mistríkové a Ľubici Orechovské, za českou Cineart TV Prague producenta Viktora Schwarcze). Koproducenty jsou Česká televize (kreativní producentka Lenka Poláková) a francouzská Kolam Productions (producent Joël Farges).

Projekt podpořily Státní fond kinematografie, Audiovizuálny fond, Rozhlas a televízia Slovenska a Media Development. Distributorem je CinemArt. Premiéra je plánována na zimu 2024.

Detaily Akce Monaco popisuje kniha Podoby násilí historika Jozefa Jablonického. Ve své režijní explikaci Dušan Trančík uvádí: „Ústřední postavou filmové rekonstrukce je francouzský generální konzul Etiénne Manac’h (1910-1992), levicový intelektuál, což nebylo v poválečné Francii ničím výjimečným. Zklamání, které přinesly roky stalinismu, bylo nejen pro něho, ale i pro mnohé evropské intelektuály krutou zkušeností. Příběh, o jehož rekonstrukci usilujeme, zobrazuje tragické okolnosti, které vedly k popravě dvou československých občanů: tajemníka francouzského konzulátu Jiřího Dlouhého (1908 – 1951) a odbojáře Vladimíra Veleckého (1890 – 1951). Na základě konspirační hry tajné policie byli dne 8. listopadu 1951 odsouzeni za špionáž. Rozsudek odsoudil k doživotnímu vězení lékaře Karla Kocha a člena Státní rady československé v Londýně Viliama Radakoviče. Ve filmu jsou formálně rozvíjené dvě roviny vyprávění. Dokumentární sekvence – záznamy výpovědí dcery francouzského konzula Bereniky Manac‘h, která žije ve francouzské Bretani a část svého dětství prožila v Bratislavě. Rozhovory byly předtočeny v létě v Plouigneau a Molraix, a rovněž ve francouzské rezidenci v Bratislavě. Na odsouzení a popravu dědečka Jiřího Dlouhého a následnou perzekuci, která na dlouhá desetiletí poznamenala celou rodinu, vzpomíná Anna Važanová-Hrehušová. Do starších archívů autora projektu patří dokumentární materiály manželů Jána a Jolany Beharkových z New Yorku a rozhovor s Janou Horváthovou-Schillerovou o jejím otcovi Ivanovi Horváthovi, který s francouzským konzulem udržoval přátelské styky. Většina zúčastněných už nežije, a proto druhá rovina vyprávění je stylizovaná jako rekonstrukce archívních záběrů… Ve filmu se mluví česky, slovensky a francouzsky.“

Synopse

Příběh má dramatickou zápletku: píše se rok 1948. V pohraničním pásmu mezi Bratislavou a rakouským Bergem zadrželi pohraničníci mladého muže. Je obviněn z pokusu o ilegální překročeni státní hranice. Při výslechu vyjde najevo, že jeho otec je správcem na francouzském konzulátě v Bratislavě. Namísto obvinění a dlouholetého vězení podepíše mladík spolu s otcem spolupráci se Státní bezpečností. Oba mají získávat informace a vybírat dokumenty z konzulárního trezoru. Tyto dokumenty (například žádosti o azyl) poslouží vzápětí jako důkazní materiál o “špionážní činnosti” francouzského konzulátu. Do Bratislavy je z Prahy vyslán filmový štáb. Ve skutečnosti je to však skupina estébáků, kteří s pomocí naverbovaných agentů (správce a jeho syna), vybírají z konzulárního trezoru diplomatickou poštu a dokumentují její obsah. Následkem této operace jsou zajištěni českoslovenští občané a pracovníci konzulátu: tajemník konzulátu Jiří Dlouhý, odbojáři a členové tajné organizace Obrana národa – Vladimír Velecký, Karel Koch a člen Státní rady československé v Londýně Viliam Radakovič.  Po vysilujícím mučení pak popraví 8. listopadu 1951 Jiřího Dlouhého a Vladimíra Veleckého.  Další obviněné stihne trest doživotního vězení. Francouzskému konzulovi Étienne Manac’hovi  (1910- 1992) a jeho náměstkovi Michelotovi se podaří na poslední chvíli opustit zemi a uniknout zatčení. Scénář čerpá z dostupných archivních materiálů, fotografií a historických pramenů.

Dušan Trančík (režisér)

Absolvent pražské FAMU (1970) Mgr. Doc. Art.D.

Od roku 1969 do roku 1991 byl kmenovým režisérem Slovenské filmové tvorby. V průběhu své bezmála půlstoleté profesionální umělecké dráhy natočil třináct hraných celovečerních a mnoho dokumentárních snímků. Dlouhá léta působil v uměleckých sdruženích jako předseda, místopředseda Slovenského filmového svazu, Asociace slovenských filmových a televizních režisérů a Slovenské filmové a televizní akademie. Je členem Evropské filmové akademie. Od roku 1994 přednášel na Vysoké škole múzických umění v Bratislavě, kde v roce 2001 ukončil své doktorandské studium. V letech 1997-2000 přednášel na VOFŠ Zlín. V letech 2000- 2002 působil jako generální ředitel médií a audiovize na Ministerstvu kultury Slovenské republiky. V letech 2002-2004 byl vedoucím katedry režie pražské FAMU.

Filmy (výběr) : 

1968 Fotografovanie obyvatelov domu (Hlavní cena na dokumentárním MFF Karlovy Vary, Trilobit 1969, Igric 1969)

1969 Šibenica ( Filmdukat Der Stadt Mannheim, 1969, Pesaro 1969)

1969 Tryzna za Jana Palacha (dokument, spolurežie – V. Kubenko, P. Mihálik) (Zvláštní cena poroty Mannheim)

1972 Vydýchnuť  – medailon o básníkovi Jánovi Smrekovi (Hlavní cena Ars Film Kroměříž)

1973 Vrcholky stromov – hraný dokument (II. Cena na dokumentární přehlídce v Plzni, Silbertauben Leiipzig 1974, Cena filmové kritiky Moskva 1975)

1974 Oblaky-modriny – televizní film podle scénáře Ivana Popoviče

1975 Amulet – hraný dokument s účastníky odboje 2. světové války (Cena Čs. Filmu Brno

1975 Cesta domů – televizní hraný film

1976 Koncert pre pozostalych – celovečerní debut, scénář s Tiborem Vichtou (Čestné uznání – Špindlerův Mlýn 1977, Stříbrná plaketa Avellino 1978)

1977 Sevezo – hraný dokument pro ČST Bratislava

 1978 Víťaz – hraný film o vynuceném vítězství, scénář spolu s Tiborem Vichtou (II. Cena4s. kritiky Plzeň 1979)

1980 Všedný sen – dokumentární film pro KF Praha

1980 Fénix – hraný film podle námětu Vandy Faconové

1982 Pavilón šeliem –  hraný film, scénář spolu s Ondřejem Šulajem a Janem Fleichscherem

1983 Štvrtý rozmer – hraný film podle románu Jozefa Puškáše

1985 Iná láska – scénář spolu s Jiřím Křižanem (Cena kritiky Trutnov 1986, Cena poroty San Remo 1986)

1988 Mikola a MIkolko – pohádka na motivy H. CH. Andersena – scénář spolu s Janem Fleischerem, koprodukce SFT Bratislava-Koliba & Taurus film Munchen

1989 Sedem jednou ranou – pohádka na motivy bratří Grimmů, scénář spolu s Tiborem Vichtou, koprodukce SFT Bratislava-Koliba & Taurus film Munchen

1989 Minulý čas – televizní medailon spisovatele Dušana Dušeka

1990 Keď hviezdy boli červené – scénář s Eugenem Gindlem, koprodukce SFT Bratislava-Koliba & Constelation Film + CNC Paris, France

1993-2004 Dokumentární filmy pro FEBIO Praha – OKO, GEN, CESTOMÁNIE, ČESKÉ MILOVÁNI, PRAŽSKÉ HŘBITOVY

 1998 Tisove tiene – dlouhometrážní dokumentární film ve spolupráci s Andrejem Bánem pro ČT Praha (Cena Akademia Film Olomouc 1999, Premia SLF 1999)

 2006 Zima  kúzelníkov– televizní film, scénář s Jozefem Puškášem

2008 Optimista – dokument o L. Winterovi, budovateli piešťanských koupelí (Igric 2009)

2013 Hodina dejepisu –  o maturitní otázce „Trianon 1920“ na maďarských a slovenských školách (nominace na cenu Slnko v sieti 2014 a cena Literárního fondu 2013)

2018 Svetle miesto – dokument o čs. vztazích k 100. výročí vzniku Československa a čtvrtstoletí jeho rozpadu

Další tvůrci:

Martin Ciel  (dramaturg)

Josef Halla (historik, dramaturg)

Michal Černý (kamera)

Jiři Sternwald (architekt)

V hlavních rolích

Radek Valenta (Jiří Dlouhý)

Václav Rašilov (Etienne Manac´h)

Márk Mezőszállási (Robert Štosek)

Sylvie Krupanská (sekretářka STB)

Jaroslav Sypal (agent STB)

Peter Gábor (agent STB)

Václav Švec (agent STB)

Jiří Ployhar (Karel Štosek)

Čtěte dál …

Fantastická parta míří do českých kin. Rodinný film o odvaze, představivosti a bezpodmínečném přátelství od tvůrců Ferdinanda a Rio 2 bude mít premiéru 25. 4.

Alfonso Quijote je 11letý chlapec s obrovskou fantazií. Jako správný potomek a legitimní dědic Dona Quijota stejně jako jeho pra, pra, pra, pradědeček neustále bojuje s monstry, které nikdo jiný nevidí. V boji proti zlu se on a jeho tři králíci spojí s dívenkou...

pokračovat ve čtení