Děti by měly vědět, že nemohou mít všechno. Stejně tak by měly vědět, že máma a táta vydělávají peníze prací, a proto každá stovka, kterou v obchodě utratí, není jen papírkem mizícím v pokladně supermarketu, ale hlavně výsledkem jejich úsilí. Děti by si měly umět na školním výletě koupit zmrzlinu, spočítat si, kolik jim paní prodavačka vrátí, a zvážit, jestli si za zbytek kapesného dát další kopeček nebo si je schovat na později. Informace a zdravé návyky dětem mohou předat učitelé i rodina. Jak a kdy ale s finanční gramotností doma začít?
Nebojte se, diplom z ekonomie nepotřebujete
Co finanční gramotnost znamená a zvládne se s ní popasovat i běžný rodič? Že nejde o vědu, vysvětluje Jana Soukupová, lektorka workshopů finanční gramotnosti ManoMoneta: „Jde především o přípravu dítěte na budoucnost bez zbytečných dluhů a finančních potíží. Úkolem rodiče je naučit dítě nejen bezpečnosti, slušnosti nebo pomoci druhým, ale také to, jak přemýšlet o penězích, aby postupně zvládalo i složitější finanční úkoly – od hry s pokladnou, prvních nákupů z vlastních úspor až po pochopení půjček a jejich smyslu. K tomu rodiče nepotřebují speciální vzdělání, stačí s dětmi o penězích mluvit, nejlépe zábavnou formou.“
Jak na to?
- Ve školce hra na obchod a první kasička
Vyrobte si vlastní peníze, určete jim hodnotu a naučte předškoláka, že mezi jednotlivými hodnotami existuje poměr, například že za jednu bankovku dostane dvě mince. S vlastní měnou nakupujte v domácím krámku a naučte dítě prostřednictvím hry, že každá věc něco stojí. „Hra na obchod se zdá triviální, ale má velký význam. Až dítě vyrazí s maminkou na opravdový nákup, začne se zajímat o skutečné ceny a rodič dostane příležitost posunout se od dětských bankovek k hospodaření s reálnou měnou,“ radí Jana Soukupová, jež se v projektu ManoMoneta věnuje finančnímu vzdělávání dětí na základních školách. „Ve chvíli, kdy dítě zjistí, jakou má jeho vysněná hračka cenovku, dostane rodič příležitost pořídit dítěti kasičku a pomáhat mu na hračku našetřit. Spoření je ve finančním vzdělávání dalším důležitým milníkem a začít s ním můžete už ve školce, klidně po korunkách,“ doplňuje Soukupová.
- Kapesné v hotovosti
Pro děti na prvním stupni by mělo být kapesné samozřejmostí, aby se naučily spořit a nakupovat za vlastní peníze. Nechte dítě platit a rozhodovat o útratách. Samo musí zjistit, zda mu útrata přinesla očekávanou radost. K dilematu, zda zvolit kapesné na účet nebo v hotovosti, Jana Soukupová dodává: „Leckterý čtvrťák vlastní platební kartu. Díky ‚virtuálním‘ penězům však často nepřichází do styku s hotovostí a neumí si s ní poradit. S kapesným bych proto doporučovala začít v hotovosti. Pípnout kartou se dítě naučí kdykoli později.“
- Chci, nebo potřebuji?
Společné nakupování mezi první a pátou třídou získává jiný rozměr. Vysvětlete potomkům, jak dlouho by na položky v nákupním košíku museli sami šetřit a jak dlouho na nákup vyděláváte vy. Naučte je znát hodnotu peněz a ukažte, že existují položky, které si nemůžete nebo nechcete dovolit. „Čím dříve dítě naučíte rozlišovat mezi přáním a potřebou, tím lépe jej připravíte na budoucí finanční rozhodování. Dítě, které umí respektovat, že nemůže mít všechno, snadněji pozná, které položky jsou pro něj dosažitelné, případně jaké úsilí pro jejich získání musí vyvinout,“ vysvětluje lektorka ManoMonety.
- Čtěte a hrejte si
Se vzděláváním prvostupňových potomků pomohou i knihy. Dobrou volbou jsou například Chytré pohádky manželů Skořepových, ve kterých se skrze příběhy zvířátek řeší základní principy ekonomického fungování v komunitě. Využijte i klasické hry jako jsou Monopoly, ve kterých si děti vyzkouší spravovat vlastní finance a získají povědomí o rozumných investicích a půjčkách. Začít můžete už ve třetí třídě. Knihy a hry jsou skvělou volbou i pro starší děti. Vysvětlí jim principy správy financí, ale i základy investování. V knize Bohatý táta, chudý táta Roberta Kyosakiho či ve hře Cashflow se děti i vy dozvíte nejen jak si peníze vydělat, ale i jak o nich přemýšlet.
- Pozor na reklamu
Proberte s potomky, jak funguje reklama, které jsou vystavené prakticky neustále. „Děti jsou reklamou atakované úplně stejně jako my, dospělí. Na rozdíl od nás však často neumí identifikovat její účel. Povídejte si o tom, že reklama je byznys, který v nás má vyvolat umělou potřebu nakupovat, vlastnit, mít. Dítě by se mělo naučit reklamě nepodléhat. Půjde to snáze, pokud už bude mít zažité, že ne vše, co chce, také opravdu potřebuje,“ objasňuje provázanost jednotlivých kroků finančního vzdělávání Jana Soukupová.
- Teenager a střet s „dospěláckou“ realitou
Mládeži, která ukončuje základní školu, přijde vhod ukázka dospělého světa. Projděte s nimi výplatní pásku a pracovní smlouvy. Budou se při uzavírání podmínek smlouvy své první brigády cítit jistější a informace zužitkují i v dospělém životě. Ani v tomto období nezapomeňte zůstat pouze v roli průvodce. Pokud bude chtít váš potomek utratit první výplatu z brigády za lístek na super koncert, nebraňte mu. V období puberty je dobré také znovu osvěžit praktické rady ohledně spoření či správy svých prvních výdělků. „Běžný účet se spořicí složkou už teenagerovi nemusí pro splnění jeho velkého snu stačit. Pokud je ochotný spořit si delší dobu, pomozte mu najít optimální řešení,“ nabádá lektorka finanční gramotnosti Jana Soukupová.
- S věkem jděte hlouběji
Čím je dítě starší, tím hlouběji se můžete dostávat i do tématu financí v celospolečenském kontextu. „Každý by měl vědět, že odvádíme zdravotní a sociální pojištění, nebo jak důležité jsou pro stát daně. Jednou je bude platit i vaše dítě a mělo by vědět, proč. Pokud sami v těchto otázkách tápete, nebojte se využít chytré pomocníky. Kromě knih můžete zvolit weby typu nekrachni.cz, které vás odkáží i na další praktické mobilní aplikace,“ ponouká k doplnění informací lektorka finančního vzdělávání Jana Soukupová.