ZNÁMÁ JMÉNA ČESKÉ UMĚLECKÉ SCÉNY SE SEŠLA V UNIKÁTNÍ OSVĚTOVÉ PUBLIKACI O ROZVODECHO ROZVODECH


Nakladatelský dům Albatros Media vydává povídkovou knihu Rozvod šestkrát jinak (CPress, 369 Kč). Populární čeští autoři přinášejí literárně-výtvarný pohled na rozpadající se vztahy. Kniha je součástí velkého projektu ROZVOD, který zaštiťuje oceňovaná válečná fotografka Jarmila Štuková a klinický psycholog Radek Ptáček.

Publikace neotřelým způsobem rozkrývá problematiku, o které se ve společnosti mluví jen málo. A to i přesto, že rozvodem v České republice končí téměř polovina všech manželství. Ondřej Buddeus, Pavel Bušta, Petra Dvořáková, Tereza Semotamová, Petra Soukupová a Michal Sýkora sepsali povídky, v nichž se odrážejí reálné příběhy a mechanismy chování rodičů, institucí a dalších profesí tak, jak je ve své praxi zažívá renomovaný profesor psychologie Radek Ptáček. Každá povídka je doplněna jeho odborným komentářem s citlivým doporučením, jak s danou situací naložit, aniž by utrpěla psychika dítěte.

Celkové vyznění knihy umocňují malby, ilustrace a fotografie výtvarných umělců – Ivany Lomové, Agnieszky Páté Oldak, Martina Salajky, Adély Součkové, Jany Šindelové, Jarmily Štukové a Petra Veselého. Kniha nemoralizuje ani nesoudí. Chce jen upozornit na to, co se v našich rodinách, a především hlavách dětí, děje, ocitneme-li se v rozvodovém poli.

Jen těžko bychom hledali něco dalšího, co způsobí v dětské duši takový zmatek jako rozvod rodičů. Velmi často se stává, že rozpad rodiny není výsledkem dohody, ale provázejí ho stejně bouřlivé emoce, které stály na začátku jejího vzniku. Místo lásky jsou tu však vztek, pocity neuznání, bolest, a dokonce i nenávist a agrese. „Pocity během rozvodu jsou intenzivní a je s nimi třeba pracovat. Křičte, bouchejte do polštáře nebo vyhledejte odbornou pomoc, ale vždy před nimi chraňte své děti,“ doporučuje Radek Ptáček. To však neznamená, že by se měl před dětmi rozpad rodiny tajit. Děti totiž vnímají, že něco není v pořádku, již ve velmi útlém věku. „Jestliže jim nevysvětlíme my, co se v našem vztahovém ‚ringu‘ děje, vytvoří si nějaké vysvětlení samy. To pak může vést k pocitům úzkosti, nejistoty a řadě dalších problémů,“ říká profesor psychologie.

Kniha Rozvod šestkrát jinak ukazuje postavení dětí v rozvodu rodičů prostřednictvím modelových situací definovaných Radkem Ptáčkem a ztvárněných v literárně-výtvarných kompozicích. Zadání pro jednu z povídek, kterou v knize najdeme, znělo takto: Oba rodiče většinou mají vidinu nějaké výhry. Tou má být soudně upravená „láska“ dítěte. Při opravdu silném a dlouhém sporu nevyhraje nikdo. Dítě dospěje v dospělého, který nemá vzpomínky na dětství a často nenávidí oba své rodiče. Ti si někde na konci těchto příběhů uvědomují, že to celé bylo zbytečné, i to že prohráli svůj život i vztah se svým dítětem. Vztah ani láska se totiž nedají nařídit soudně. Přesto většina těch nejintenzivnějších sporů není pouze o soudně nařízené úpravě času s dítětem, ale jeden z rodičů se snaží soudně dítěti nařídit, aby ho mělo rádo.

Jak velí současná legislativa, soud by měl o péči rodičů po rozvodu rozhodnout tzv. v nejlepším zájmu dítěte. Víme však, co to vlastně je? Mohou jej spolehlivě určit znalecké posudky? Povídky před čtenáři rozprostřou řadu závažných témat, která jsou tabu, přestože by neměly. Přitom však nabízejí mistrně vytvořené literárně-výtvarné kompilace, které každého vtáhnou do děje. Pomohou pochopit, jak těžce a zmateně může dítě vnímat rozpad manželství. A nejen to – leckomu kniha umožní vrátit se do dětství a možná najít souvislosti a cesty k lepšímu pochopení sama sebe.

Publikace Rozvod šestkrát jinak je součástí rozsáhlého projektu ROZVOD. Kromě povídkové knihy projekt zahrnuje i autorské divadelní představení, webovou prezentaci a přednášky. Spoluautorkou projektu je i držitelka 13 ocenění Czech Press Photo, fotografka a dokumentaristka Jarmila Štuková, jejíž rukopis je čitelný nejen na obálce knihy, ale i v jedné z šesti povídek.   

Ondřej Buddeus (narozen 1984 v Praze).
Na Filozofické fakultě UK vystudoval obory norština a překladatelství-němčina. Je autorem několika sbírek poezie, za rorýsy obdržel v roce Cenu Jiřího Ortena. V roce 2014 získal ocenění Magnesia Litera za dětskou knihu Hlava v hlavě, kterou vytvořil spolu s Davidem Böhmem. Překládal básně norského autora Jana Erika Volda.

Pavel Bušta (narozen 1991 v Praze)

Otec, spisovatel, copywriter, příležitostný recenzent. Je autorem dvou povídkových knih, dvou sbírek poezie a fantaskní novely Lobotomík. Za knihu Sigmundovy můry získal nominaci na ocenění Magnesia Litera 2016 v kategorii Próza. Když zrovna nepíše, vyráží na dlouhé pochody, běhá, zajímá se o různé bizarnosti a vyhledává tvorbu Dylana Morana, Matta Berryho, Susanny Clarkeové, Alexe Turnera a dalších geniálních umělců z Británie a Irska.

Petra Dvořáková (narozena 1977 ve Velkém Meziříčí)

Vstoupila do povědomí čtenářů knihou rozhovorů Proměněné sny (2006), za kterou obdržela cenu Magnesia Litera. Pozornost si získaly i její další tituly — biograficky laděný Já jsem hlad (2009) a Sítě — příběhy (ne)sebevědomí (2016). Kniha Julie mezi slovy (2013) byla oceněna Zlatou stuhou za nejlepší beletristickou knihu pro mládež. Pro mladé čtenáře napsala také Flouk a Líla (2015) a Každý má svou lajnu (2017). Román Dědina (2018) se zařadil mezi nejprodávanější a nejoceňovanější tituly české prózy. Svou pozici autorky bestsellerů potvrdila románem Chirurg (2019) z lékařského prostředí. V roce 2020 vyšel zatím poslední román Vrány a nové rozšířené vydání Julie mezi slovy.

Radek Ptáček (narozen 1975 v Praze)

První profesor lékařské psychologie v České republice, klinický psycholog a psychoterapeut. Více než 20 let se věnuje otázkám lidského zdraví a nemoci. Pracuje s klienty, věnuje se výuce studentů na Univerzitě Karlově, o psychologii a zdraví přednáší nejen pro širokou veřejnost, ale i pro různé profesní skupiny. Intenzivně se věnuje vědecké práci, která ve světě dosáhla významného ohlasu. Absolvoval řadu zahraničních stáží a s psychologií doslova objel svět. Za svoji práci získal několik ocenění. Miluje sport v jakékoliv podobě a vše, o čem přednáší a píše, se snaží zapojovat i do svého života.

Čtěte dál …

Temné devadesátky – Zabiju tě pro pár stovek

Není tělo – není vražda! Platnost této teorie zajistila Ivanu Roubalovi svého času svobodu pohybu i veškeré činnosti. Bohužel… Později byl pravomocně odsouzený za pět prokázaných vražd, mrtvých měl ale podle všeho na svědomí více. Kde jsou těla? Sežrána prasaty na...

pokračovat ve čtení